Otoky nohou mají velké množství příčin a to od naprosto banálních situací po velice závažné systémové choroby. O mechanizmech vzniku otoků (edémů) si můžete přečíst v textu věnovaném této problematice.
Příčiny:
1. Dlouhodobé stání, sezení, či chůze - I u zcela zdravých lidí mohou nohy otéci, pokud jsou namáhány dlouhodobým stáním nebo dlouhou chůzí u netrénovaného jedince. Kombinuje se zde více faktorů - otlačení nohou v botách, horší odtok žilní krve z nohou ve vertikální poloze apod. U některých jedinců (častěji u žen) vznikají otoky nohou po delším letu v letadle a to označujeme jako tzv. "jet leg syndrome" (neplést s mnohem známějším "jet lag syndrome", který znamená únavu při cestování přes více časových pásem).
2. Žilní onemocnění dolních končetin - Otoky nohou typicky vznikají při chronické žilní nedostatečnosti, kdy je zhoršen odtok žilní krve z nohou. Hromadící se žilní krev způsobuje otoky nohou, výraznější žilní varixy mohou a nemusí být přítomny. Další možnou příčinou oteklé dolní končetiny je hluboká žilní trombóza a rozsáhlejší formy povrchové tromboflebitidy.
3. Lymfedém - Všechny stavy spojené s poruchami odtoku mízy (lymfy) z dolních končetin způsobují vznik jejich otoků. Více si přečtěte v příslušném textu.
4. Pravostranné srdeční selhání - Selhává-li pravá polovina srdce, pak se krev hromadí v dolní i horní duté žíle a postupně i v dalších žilách včetně žil dolních končetin. Právě otoky nohou jsou pro pravostranné srdeční selhání typické.
5. Nedostatek bílkovin - Trpí-li daný jedinec nedostatkem bílkovin, pak v krvi chybí jejich tzv. onkotický tlak, který drží krevní tekutinu uvnitř cév. Tekutina uniká do okolních tkání a způsobuje otoky. Z nejčastějších příčin nedostatku bílkovin jmenujme jejich nedostatečný přísun v potravě a poruchy vstřebávání živin (a tedy i bílkovin) z trávicího traktu.
6. Infekce - Infekce na dolních končetinách vcelku pochopitelně způsobují místní otok tkání. Nejtypičtější je to pro růži neboli erysipel.
7. Selhání ledvin - Akutní nebo pokročilé chronické selhání ledvin, které je spojené se sníženou tvorbou tekutin, vede k nízké tvorbě moči a k převodnění organizmu se vznikem otoků.
8. Léky - Některé léky mohou vyvolat otoky dolních končetin, typicky jde o tzv. blokátory kalciových kanálů, které se řadí mezi antihypertenziva.
9. Bakerova cysta - Cysta se vytváří v podkolenní oblasti na zadní straně bérce. Bakerova cysta je bolestivá a vytváří hmatnou rezistenci pod kůží, která napodobuje otok.
10. Nemoci šlach - Bolesti mohou vzniknout při zánětech šlach a při jejich přetržení. Typicky se jedná o přetržení Achillovy šlachy na lýtku.
Diagnostika: U otoků dolních končetin jde vždy o to, zda jsou oteklé obě nohy, nebo jenom jedna. Kromě toho má význam, zda jsou přítomny i další příznaky jako je bolestivost, zfialovění (lividní zabarvení), zrudnutí, nebo zvýšená teplota postižené dolní končetiny. Z krevních obrazů nás mohou zajímat parametry zánětu (CRP a sedimentace), pomýšlíme-li na infekční příčinu, jinak může mít význam zjištění koncentrace bílkovin v krvi. Funkci srdce posoudíme pomocí ECHO vyšetření (máme-li podezření na selhání srdce), funkci ledvin vyšetřením moči a vyšetřením ledvin (při podezření na selhání ledvin). Oteklá dolní končetina by měla být vyšetřena ultrazvukem k vyloučení hluboké žilní trombózy.
Zdroje
https://www.webmd.com
https://www.mayoclinic.org
