Otrava olovem je závažný stav, který může vážně ohrozit zdraví a nezřídka může způsobit i smrt. Otravu olovem můžeme rozlišit na akutní otravu (náhle zvýšená vysoká koncentrace olova v organismu) a chronickou otravu (dlouhodobě zvýšená koncentrace olova v organismu). Zejména chronická otrava olovem má pro naši společnost velký význam, protože naši předkové se tímto kovem nevědomky trávili každý den.
Olovo: Nejprve je nutné si říci něco o tomto kovu. Olovo je pevný a stabilní kov, který je odolný vůči korozi. Z tohoto důvodu se olovo v lidské společnosti hojně využívalo a to ne vždy k těm správným účelům. Ve starověku i středověku sloužilo jako materiál k výrobě nádob a velké využití mělo i jako vodovodní potrubí. Kromě toho se olovo používá i v barvách a různých průmyslových odvětvích. Vzhledem k tak širokému užití olova je jasné, že do sebe lidé dostávali určité dávky olova v potravě a ve vodě. Zejména ve starém Římě, kde se olověné nádobí používalo běžně, se mluví o hromadné chronické otravě celé římské společnosti. Olovo ovšem nemusíme přijímat jen potravně, ale i vdechováním ve formě plynů a prachu obsahujících tento prvek.
Projevy: Jak jsem již napsal výše, můžeme otravu olovem rozlišit na akutní a chronickou.
1. Akutní otrava - Akutní otrava vyšší dávkou olova má značně dramatické projevy. Objeví se prudká křečovitá bolest břicha (Saturninská kolika), zvracení, průjmy, křeče a někdy porucha vědomí. Při otravě velmi vysokou dávkou může tento stav skončit i smrtí.
2. Chronická otrava - Projevy dlouhodobě zvýšené příjmu olova (ovšem v nižších dávkách než u akutní otravy) jsou nenápadné a neurčité. Objeví se únava, apatie, kovová chuť v ústech, nechutenství s občasnou nevolností. Kůže lidí dlouhodobě vystavených účinků olova získá šedavou popelavou barvu a objeví se jim šedomodrý lem na dásních. Může se objevit i narušení mentálních funkcí – objevují se poruchy soustředění, poruchy paměti, snížení inteligence apod. Relativně často se u takovýchto osob vyvine chudokrevnost. Po delší době poškodí olovo ledviny a ty mohou začít selhávat. Po delší době vystavení se účinku olova se může rozvinout poškození sluchu (ototoxicita olova).
U dětí může olovo narušit správný psychomotorický vývoj a způsobit poruchy chování a poruchy učení. Dostane-li se olovo z těla matky do plodu, může způsobit poruchy nitroděložního vývoje, potrat nebo předčasný porod. Určitým problémem je fakt, že olova se tělo jen těžko zbavuje. Jakmile se olovo dostane do organismu, uloží se do kostí a zubů. Tam může vydržet po mnoho let a postupně se uvolňovat do krve, odkud se pomalu vylučuje přes ledviny do moči a přes játra do žluči.
Diagnostika: Pomýšlíme-li z příznaků na otravu olovem, můžeme zkusit laboratorně zjistit koncentraci olova v krvi (tzv. plumbémie). Přesáhne-li tato koncentrace určitou hodnotu, lze mluvit o akutní otravě. Otravu olovem lze nicméně zjistit i při pohledu na červené krvinky pod mikroskopem. Jsou v nich totiž vidět namodralé tečky. Při chronické otravě je většina olova uložena v kostech a do krve se uvolňuje postupně, proto koncentrace olova v krvi nemusí přesně vypovídat o množství olova v organismu. V takovém případě se vyšetření doplňují vyšetřením kostí pomocí speciálních zobrazovacích metod.
Léčba: Důležité je zjistit zdroj olova a zabránit dalšímu kontaktu s ním. Na snižování množství olova v krvi lze využít tzv. chelatačních činidel. Relativně známým (ve smyslu, že se o něm učí na medicíně) je sloučenina zvaná EDTA, což je anglická zkratka pro etylendiamintetraoctovou kyselinu.
Zdroje
https://www.mayoclinic.org
https://www.healthline.com
