Oxid uhelnatý (chemicky CO) je jedovatý plyn, který vzniká při procesu nedokonalého spalování organických hmot obsahujících uhlík při nedostatku kyslíku. V určitém množství se uvolňuje vždy, pokud něco hoří, a v dnešní době je relativně významným zdrojem automobilová doprava. Nezanedbatelné množství oxidu uhelnatého do sebe pravidelně dostávají kuřáci cigaret. Nesmíme si ho plést s oxidem uhličitým (chemicky CO2) – ten je sice nedýchatelný, ale nemůžeme se jím vysloveně otrávit.
Jedovatost oxidu uhelnatého spočívá v tom, že se po vdechnutí jeho molekuly dostanou z plic do krve a v ní se navážou na molekuly hemoglobinu. Hemoglobin je sloučenina v červených krvinkách, která umí přenášet kyslík z plic do tkání a oxid uhličitý z tkání do plic. Jakmile se oxid uhelnatý na hemoglobin naváže, nastává vážný problém – vzniklá sloučenina, karbonylhemoglobin, je velice stabilní a jen neochotně se rozpadá. Jinak řečeno, oxid uhelnatý brání tomu, aby se na hemoglobin vázal kyslík. To má za následek narušení zásobování tkání kyslíkem.
Projevy otravy: Příznaky náhlé otravy jsou nepříjemné – objevuje se nevolnost, zvracení, motání hlavy a únava. Otrávení si stěžují na trvalou tupou bolest hlavy. Jejich obličej mívá kvůli překrvení narudlou barvu, někdy až do třešňové barvy. V těžších případech se mohou objevit křeče, porucha vědomí, zmatenost, halucinace, poruchy srdečního rytmu a nakonec i smrt. Dlouhodobé vystavování se méně vysokým koncentracím oxidu uhelnatého se nemusí projevovat nijak, nebo má neurčité projevy – člověk se pak prostě necítí úplně dobře, někdy ho bolí hlava, někdy mu může být špatně apod.
Diagnostika: Máme-li důvodné podezření na možnost otravy oxidem uhelnatým – například u jedinců s projevy otravy, kteří mohli být vystaveni vysoké koncentraci CO (zejména požáry) – můžeme provést vyšetření krve a zjistit, na kolik procent hemoglobinu je oxid uhelnatý navázán. U zdravých lidí je oxid uhelnatý navázán asi na 5% molekul hemoglobinu (všichni jsme mu totiž v malé míře vystaveni), u kuřáků to bez jakýchkoliv příznaků může být až 10%. Vyšší koncentrace již není normální a nad 20-25% můžeme mluvit o vážné otravě.
Upozornění: U jedinců s akutní dušností často provádíme velmi cenné a snadné vyšetření okysličení krve pomocí pulzního oxymetru. U klasické otravy oxidem uhelnatým bude nicméně hodnota ukázaná tímto přístrojem prakticky normální.
První pomoc: Otráveného je nutné rychle dostat ze zamořeného prostředí na vzduch, aby měl co největší přísun kyslíku. Zachránce musí mít na paměti, že i on sám je v ohrožení života a nesmí se v prostředí s oxidem uhelnatým zdržovat déle než je nezbytně nutné.
Léčba: Léčba by měla probíhat na JIP nebo na ARO s pravidelnou monitorací základních životních funkcí a vnitřního prostředí organismu. Dostatečný přísun kyslíku (obvykle kyslíkovou maskou) je základem léčby. V indikovaných závažných případech otravy se užívá hyperbarické komory. Hyperbarická komora je uzavřený prostor, ve kterém je kyslík pod větším tlakem než v normálním vzduchu, díky tomu lépe přechází do krve postiženého a lépe se váže na jeho hemoglobin.
Zdroje
https://www.cdc.gov
https://www.mayoclinic.org
