Otřes mozku neboli odborně komoce mozková je častý stav, který doprovází většinu úrazů hlavy. Je-li s jistotou vyslovena tato diagnóza, nemusí se pacient příliš obávat – není vážně zraněn a není v ohrožení života. Přesto však s sebou otřes mozku nese řadu negativních projevů a může být příčinou dlouhotrvajících následných obtíží.
Příčiny: Otřes mozku vzniká při úrazech hlavy – pády, údery, autonehody, násilné činy apod. Jako mechanismus se předpokládá dočasné narušení funkce nervových vláken uvnitř mozku, které se však velmi rychle upraví.
Projevy: Mezi základní projevy otřesu mozku spadá bolest hlavy, motání hlavy, nevolnost a zvracení. Méně často může být přítomno dočasné dvojité vidění, které se rychle upraví. U otřesu mozku je vždy přítomna i krátkodobá porucha vědomí. Na dobu úrazu, okamžiky před ním, či okamžiky po něm, si člověk nemusí pamatovat.
Diagnostika: Po úrazu hlavy spojeném s výše zmíněnými projevy by měl být člověk převezen do nemocnice a vyšetřen. Je důležité vyloučit vážnější poranění hlavy než je otřes mozku. Diagnózu by měl nejlépe určit neurolog. Vychází se z anamnézy, kde máme informace o nedávném úrazu hlavy, z příznaků a z výsledků zobrazovacích metod. Výhodné je rychlé a dostupné CT vyšetření mozku, použít se teoreticky dá i magnetická rezonance (to však rozhodně není vyšetření první volby). Pro diagnózu otřesu mozku je podstatné, že zobrazovacími metodami nenajdeme prakticky nic – otřes mozku tedy určujeme tak trochu vylučovací metodou. Kdyby bylo na snímcích patrné poranění mozkové tkáně, jednalo by se již o diagnózy jiné a vážnější.
Komplikace: Jak vyplývá z předchozího textu, je otřes mozku nepříjemný stav způsobený úrazem hlavy, který nemá viditelný podklad na CT vyšetření mozku nebo magnetické rezonanci. K určitému poškození však přesto dochází a to může být příčinou déletrvajících (v řádu týdnů až měsíců) obtíží, bolesti hlavy, motání hlavy, podrážděnost, únava apod. Tento často se vyskytující stav označujeme jako postkomoční syndrom. Předpokládá se, že postkomoční syndrom je způsoben poraněním axonů (dlouhých nervových vláken v mozku), což označujeme jako difúzní axonální poranění. Dojde-li při otřesu mozku k drobnému narušení některých nervových buněk, může se otřes mozku stát příčinou epileptických záchvatů.
Léčba: Léčba otřesu mozku v podstatě neexistuje. Doporučuje se klid na lůžku, dostatečný příjem tekutin (je-li člověku špatně od žaludku, tak ve formě infuzí), vyhýbání se prudkému slunečnímu záření a hlasitým zvukům.
Zdroje
https://www.webmd.com
https://www.healthline.com
