Oxidační stres není nemoc sama o sobě. Tento proces ovšem probíhá v tělech nás všech a podle všeho se spoluúčastní na stárnutí organismu a na mnoha závažných chorobách. Oxidační stres je podmíněn přítomností škodlivých kyslíkových radikálů. Těch se zcela nemůžeme zbavit, protože kyslík je součástí organických sloučenin a tvoří důležitou část našich těl. Množství kyslíku přijímáme denně z okolního vzduchu při dýchání (Vzduch obsahuje 21% kyslíku. Pokud bychom záměrně vdechovali po velmi dlouhou dobu např. 100% směs kyslíku, došlo by po několika dnech k těžkému poškození plic.) a tkáně ho používají pro tvorbu energie potřebné pro život buněk. Jsme na kyslíku životně závislí a do několika minut bez něj umíráme.
Bohužel při mnoha chemických reakcích probíhajících v těle vznikají z kyslíku i toxické kyslíkaté sloučeniny, tzv. kyslíkové radikály. Mezi ně lze zařadit hydroxylový radikál a superoxid. Radikály ochotně vznikají i z jiné agresivní kyslíkové sloučeniny vznikající v našem těle, peroxidu vodíku (který sám o sobě radikálem není). Zbývá jen dodat, že obrovské množství kyslíkových radikálů vzniká v našem těle při kouření.
O radikálech: Radikál obecně je chemické označení pro prvek nebo sloučeninu, která ve své molekule obsahuje jeden nebo více nespárovaných elektronů. Radikály bývají velmi nestabilní a agresivní a elektrony si vytrhávají ze sloučenin jiných, tím pak poškozují buňky našeho organismu. Poškození se týká povrchových membrán buněk i vnitrobuněčných struktur včetně buněčných jader. Může kvůli tomu docházet k mutacím i smrti buněk. Mutace v buňce vždy znamenají nebezpečí vzniku rakoviny.
Účinek radikálů: Předpokládá se, že kyslíkové radikály hrají významnou (i když pochopitelně ne jedinou) roli ve vzniku řady onemocnění a nežádoucích procesů, jako je ateroskleróza a její komplikace, vznik plicní rozedmy u CHOPN, řada nádorových onemocnění, cukrovka 2. typu a reperfuzní poškození. Stárnutí lidského těla je navíc těmito kyslíkovými radikály urychlováno také.
Prevence: Náš organismus má naštěstí řadu obranných enzymových systémů, které tyto kyslíkové radikály rozkládají na neškodné nebo alespoň méně škodlivé sloučeniny. Vzniká tak dynamický děj neustálého vzniku a odstraňování radikálů. My se samozřejmě musíme soustředit na otázku odstraňování radikálů a na to, jak tento proces podpořit.To lze udělat dvěma způsoby: Zanecháním nebo omezením kouření a pak příjmem antioxidačních látek, které se na likvidaci radikálů podílejí stejně jako naše enzymové systémy. Mezi významné antioxidanty patří:
- Vitamin E: Jedná se o vitamin rozpustný v tucích a zřejmě nejsilnější antioxidant. Hodně vitaminu E se vyskytuje v obilných klíčcích, ovesných vločkách, rostlinných olejích, oříškách, olivách, špenátu a vaječných žloutcích
- Vitamin C: Je také významný antioxidant. Nachází se hodně v ovoci (citrony, pomeranče, rybíz), rajčatech, v bramborech. Detaily si přečtěte v příslušném článku.
- Selen: Selen je také účinný antioxidant a vyskytuje se v rostlinách rostoucích v půdě na selen bohaté, v ořechách a v mořských rybách. U selenu bych si dovolil upozornit na toto: Snížený příjem selenu prý vede k častějšímu výskytu rakoviny, ale příliš velký příjem selenu může mít zřejmě obdobný účinek! Pokud tedy chcete přijímat selen v potravinových doplňcích, dejte pozor na předávkování.
- Křemík: Křemík je stopový prvek, který má kromě boje s oxidačním stresem vliv na funkci pojivové tkáně.
- Beta-karoten: Tento antioxidant je sloučeninou, z níž v našem těle vzniká vitamin A. Vyskytuje se v ovoci a zelenině (kapusta, špenát, mrkev, mango, broskve, brokolice) a ve vaječném žloutku.
- Bilirubin: Bilirubin je látka vznikající v našem organismu rozpadem krevního barviva hemoglobinu. Pokud se tato látka hromadí v těle, způsobuje žloutenku (žluté zabarvení kůže a sliznic). Bilirubin však zároveň působí jako antioxidační látka a proto prý mají lidé s dlouhodobě zvýšenou hladinou bilirubinu u Gilbertovy choroby menší riziko vzniku komplikací aterosklerózy.
Závěr: Otázkou zůstává, jak přistupovat k výše uvedeným látkám přijímaným ve formě doplňků stravy a vitaminových tablet. Osobně bych nabádal k opatrnosti. Výsledky studií nejsou zřejmě příliš přesvědčivé a snad se objevují i jistá rizika příjmu těchto látek v nepřirozené tabletové formě. To ukáže čas. Nicméně před příjmem vitaminových tablet a doplňků stravy bych doporučil zkusit přijímat antioxidanty v jejich přirozeném stavu v potravě.
Zdroje
https://www.healthline.com
https://www.medicalnewstoday.com
