Paramax patří do skupiny běžně užívaných léků, jejichž účinnou složkou je známá sloučenina paracetamol.
Princip: Paracetamol je zajímavá látka, která blokuje v organizmu tvorbu prostaglandinů, které se v rámci zánětlivých procesů podílí na vzniku bolesti a zvýšené teploty. Paracetamol má podobný účinek jako nesteroidní protizánětlivé léky (NSPZL), ale vzhledem k jeho mizivému protizánětlivému účinku ho k NSPZL neřadíme. Zmíněný účinek na bolest a vysokou teplotu je však u paracetamolu velmi dobrý.
Využití: Paramax se využívá zejména k léčbě bolesti a je účinný i při tlumení vysokých teplot. Užíváme ho u běžných infekcí, při chřipce, u bolestí zad, bolestí kloubů, u zánětů šlach, při bolestivé menstruaci, při bolestech hlavy, bolestech zubů, apod. V případě úporných bolestí (např. při nádorové bolesti) se hodí do kombinace s dalšími léky a dochází tak k vzájemnému zvýšení účinku.
Podávání: Paramax se u dospělého člověka většinou podává v dávce 1 tableta o síle 500 miligramů při akutních obtížích s maximem cca 6-8 tablet denně. Existuje i Paramax ve formě kombinovaného preparátu s kofeinem (Paramax Combi).
Nevýhody: Hlavní nevýhodou paracetamolu je jeho škodlivost jaterní tkáni (odborně hepatotoxicita). V běžných doporučených dávkách se nic neděje, ovšem větší dávka může způsobit závažné poškození jaterní tkáně a akutní selhání jater. Tento neblahý efekt paracetamolu se výrazně zvyšuje při požití alkoholu, proto by nemocní neměli paracetamol s alkoholem kombinovat. Kromě toho by neměly být léky s paracetamolem nadužívány lidmi s již nemocnými játry (např. s cirhózou). Na druhou stranu je nutno uznat, že léky obsahující paracetamol nemají nežádoucí účinky typické pro léky NSPZL, zejména zvýšení rizika žaludečního zánětu a žaludečního vředu.
