Pavor nocturnus [pavor nokturnus] se česky označuje jako „noční děs“. Jde o krátký, ale velmi nepříjemný stav, který řadíme mezi poruchy spánku.
Příčiny
Pavor nocturnus vzniká jako porucha spánku, nejčastější výskyt je mezi dětmi, dospívajícími a mladými dospělými do 30 let věku. Přesná příčina není známá, předpokládá se určitý genetický předpoklad, protože některé formy nočních děsů mají typický rodinný výskyt. Vyšší četnost nočních děsů mají lidé s jinými poruchami spánku jako je například narkolepsie a náměsíčnost. Předpokládá se zvýšené riziko nočního děsu u lidí s chronicky nedostatečným spánkem a v chronickém stresu.
Projevy
Pavor nocturnus se objevuje v prvních hodinách spánku, na rozdíl od klasických nočních můr (tj. nepříjemných děsivých snů) se však objevuje v tzv. non-REM spánku, kdy se sny nezdají. Pavor nocturnus je stav spojený s náhlým úlekem až děsem, postižený jedinec se probudí s výkřikem a pocitem neurčitého strachu a ohrožení. Noční děs bývá doprovázen opocením, bušením srdce a někdy pláčem. Postižený člověk po epizodě nočního děsu obvykle velmi rychle usne a ráno si nic (nebo téměř nic) nepamatuje.
Diagnostika
Diagnóza může být stanovena na základě popsaných charakteristických příznaků, obvykle se provádí vyšetření v tzv. spánkové laboratoři, kdy je pacient při spánku monitorován a určuje se přítomnost různých spánkových poruch. Je-li podezření, že noční děs je příznakem některého organického neurologického onemocnění, je možné provést CT vyšetření (dospělí) nebo magnetickou rezonanci mozku (děti).
Léčba
Léčba většinou zahrnuje dostatečný pravidelný spánek a zákaz většího jídla těsně před spaním. Většina nočních děsů sama vymizí, obvyklé je to pro formy vznikající v dětství. V některých případech se mohou podávat některá antidepresiva, nebo léky ze skupiny benzodiazepinů.
Zdroje
https://www.mayoclinic.org
https://www.healthline.com
