Pemfigus (pemphigus) je označení pro skupinu kožních nemocí, které mají autoimunitní příčinu a vedou k tvorbě puchýřů. Nejznámější z těchto nemocí je Pemfigus vulgaris. Dodejme, že existuje i onemocnění známé jako pemfigoid, které je pemfigu svým názvem i svými projevy podobné, v některých ohledech se však odlišuje.
Příčiny: Choroba vzniká, jak už bylo řečeno výše, na autoimunitním podkladě. To znamená, že z nějakého důvodu se v našem těle začnou vytvářet protilátky proti našim vlastním tkáním (tzv. autoprotilátky), v tomto případě proti určitým strukturám buněk pokožky. Podobně jako jiné autoimunitní nemoci, ani pemfigus není nakažlivý.
Projevy: Poškození buněk pokožky vede k tomu, že začnou ztrácet soudržnost. V postižených místech kůže se objeví puchýře, které mohou být poměrně rozsáhlé. Po prasknutí těchto puchýřů z nich vznikají vlhké kožní strupy a vředy, které jsou bolestivé. Vředy se mohou poměrně snadno infikovat bakteriemi (impetiginizace) a to má závažné následky – ztráta funkce kůže jako krytu a snadný prostup bakterií do organizmu snadno vyústí v otravu krve a ve smrt. Ačkoliv se mají vředy tendenci hojit, choroba propuká opakovaně a zdánlivě zhojená kůže je po čase opět narušena vznikem puchýřů a vředů.
Pozn.: Byl prokázán častější současný výskyt pemfigu a jiné autoimunitní nemoci známé jako myasthenia gravis.
Diagnostika: Diagnózu většinou stanovuje kožní lékař na základě fyzikálního vyšetření. Diagnostiku pemfigu může doprovázet určitá nejistota, k jejímu překonání je většinou nutné odebrat z ložisek vzorek tkáně na histologické vyšetření. V získaných vzorcích (a-nebo v krevním náběru) můžeme najít přítomné autoprotilátky.
Léčba: Základem léčby jsou léky tlumící imunitní systém. Je jich více typů, mezi nejznámější patří kortikoidy. Pokud do vzniklých ran vstoupí bakteriální infekce, je nutné podávat antibiotika a to mnohdy nitrožilně za hospitalizace v nemocnici.
Zdroje
https://atlases.muni.cz
https://www.mayoclinic.org
