Pentasa je důležitý lék, který má velké využití v léčbě střevních zánětů. Jeho účinnou látkou je sloučenina mesalazin, což je chemicky 5-aminosalicylová kyselina.
Princip: Mesalazin působí ve střevě na zánětem postiženou sliznici, tlumí zánět a účinkuje proti oxidačnímu stresu. Ačkoliv tlumí místní zánětlivé reakce, nezpůsobuje celkové oslabení imunity. Účinná sloučenina se částečně vstřebává do krevního řečiště a vylučuje se ledvinami.
Využití: Pentasa se podává k léčbě neinfekčních střevních zánětů vyvolaných imunitou, jako je Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida. U ulcerózní kolitidy je efekt prokazatelný, u Crohnovy nemoci je již spornější. Lék se podává jak u akutního vzplanutí nemoci, tak k udržení choroby v klidovém stavu (tzv. udržení remise).
Podávání: Pentasa se vyrábí v podobě tablet o síle 500 miligramů a jako granule ve speciálním sáčku s postupným uvolňováním o síle 2 gramů (Pentasa sachet), dále pak Pentasa existuje v podobě čípků a suspenze v lahvičce s aplikátorem, která se podává do konečníku. Použití konkrétního přípravku a jeho dávky plně závisí na ošetřujícím gastroenterologovi. Tablety a granule se používají spíše při postižení tenkého střeva a pravé poloviny tlustého střeva, čípky a klyzmata jsou používána při izolovaném postižení koncových částí tlustého střeva (sestupný tračník, esovitý tračník, konečník). K dávkování jen obecně řekněme, že udržovací dávka u dospělého člověka se většinou pohybuje okolo 2 gramů přípravku, zatímco léčba akutního stádia si vyžaduje dávku cca dvojnásobně vyšší.
Nevýhody: Pentasa běžně nemívá vážné nežádoucí účinky, objevit se mohou různé trávicí obtíže (plynatost, nechutenství, bolesti břicha, zvracení), bolesti hlavy a někdy i alergické reakce. Velmi vzácně může dojít ke zhoršení ledvinných funkcí, poruchám krvetvorby a vazivovatění plic.
