Český pojem plicní srdce je mezi mediky a lékaři spíše známý pod latinským názvem cor pulmonale [kor pulmonále]. Lze jej považovat za vážný stav, který úzce souvisí s přetěžováním pravé poloviny srdečního svalu.
Příčiny: Cor pulmonale vznikne tehdy, když se zvýší odpor v plicním řečišti, do nějž pumpuje krev pravá srdeční komora. Tento stav může vzniknout náhle (akutně) nebo dlouhodobě postupně (chronicky). Akutní cor pulmonale je nejčastěji důsledkem rozsáhlé plicní embolie, kdy krevní sraženiny ucpou podstatnou část plicního řečiště tím prudce zvýší jeho odpor proudící krvi. Chronické cor pulmonale typicky vzniká u plicních onemocnění, které dlouhodobě zhoršují vzdušnost plic a průtok krve plícemi. Patří sem zejména CHOPN, plicní fibróza, těžké případy syndromu spánkové apnoe a některé formy chronické sarkoidózy. K přetlaku v plicním řečišti dochází i u tzv. primární plicní hypertenze, která je způsobena špatnou funkcí drobných plicních cév bez přítomnosti jiné choroby.
Projevy: Pravá polovina srdce je zvyklá pumpovat krev do relativně nízkotlakého plicního krevního řečiště. Vzestup odporu a krevního tlaku v plicním řečišti již z čistě fyzikálního pohledu na věc znamená, že krev musí být pumpována větší silou. Pravé polovině srdce proto začne mohutnět svalovina, to ovšem srdeční sval vyčerpává a klade příliš vysoké nároky na jeho zásobení kyslíkem. Důsledkem je akutní nebo chronické pravostranné srdeční selhání, kdy se krev hromadí v žilách před pravou polovinou srdce, což vede zejména ke vznikům otoků (typicky otoky nohou, případně tekutina v dutině břišní – ascites), k viditelně zvýšené náplni krčních žil a ke zvětšení jater hromadící se krví (detaily najdete v textu o srdečním selhávání). Takto přetížené srdce je samozřejmě více ohroženo rozvojem ischemické choroby srdeční a jejích komplikací včetně různých poruch rytmu. Součástí cor pulmonale bývá prakticky vždy i dušnost, ta však není prvotně způsobena selháváním srdce, ale spíše oním postižením plic, které vedlo ke vzniku plicního srdce (viz příčiny).
Diagnostika: Poměrně důležitý je rozhovor s pacientem a fyzikální vyšetření k získání informací o srdečním selhávání a jeho tíži. V krvi najdeme zvýšené koncentrace tzv. natriuretických peptidů (např. NT-proBNP). Určité změny mohou být nalezeny na EKG a na rentgenu hrudníku můžeme najít nesouměrně zvětšené srdce, kdy je zvětšená zejména jeho pravá polovina. Velmi důležité je echokardiografické vyšetření, které nám dá informaci o srdeční svalovině a přetížení pravé srdeční komory. Po určení cor pulmonale můžeme dále pátrat po jeho příčině.
Léčba: V léčbě je důležité odstranit vyvolávající příčinu plicního srdce, to znamená buď zaléčit plicní embolii v akutní fázi nebo léčit příčiny chronického cor pulmonale (většinou to znamená léčbu plicní choroby nebo primární plicní hypertenze). Symptomatická terapie se soustřeďuje na léčbu srdečního selhávání.
Zdroje
https://radiopaedia.org
https://www.ncbi.nlm.nih.gov
