Pneumocystóza by se měla přesněji označovat jako pneumocystový zápal plic (pneumocystová pneumonie). V běžné medicíně se s ní nesetkáme, je však závažnou komplikací u lidí s těžce oslabenou imunitou.
Příčiny: Příčinou onemocnění je infekce mikroorganizmem známým jako Pneumocystis jiroveci, dříve carinii [karíní], který se řadí mezi plísně. Zárodky tohoto organizmu se nachází v dýchacích cestách mnoha lidí, ale nikdy se neprojeví – imunitní systém jim v tom snadno zabrání. Zcela jiná je ovšem situace u těžkých poruch imunity, například u nemocných s pokročilým AIDS a u nemocných užívajících silná imunosupresiva.
Projevy: Pneumocysty se rozmnoží v plicních sklípcích a napadnou okolní plicní tkáň. Stav se projevuje jako těžký zápal plic s dušností, horečkou a nepříjemným suchým kašlem bez vykašlávání hlenů a s epizodami nočního pocení. Závažnou komplikací je protržení plíce postižené zánětem za vzniku pneumotoraxu.
Diagnostika: Zápal plic je viditelný na rentgenu hrudníku nebo při CT vyšetření a na pneumocystovou příčinu bychom měli vždy pomýšlet u nemocných se známou těžkou poruchou imunity. Pneumocysty mohou být následně nalezeny a kultivovány v mikrobiologické laboratoři ze vzorku hlenu nebo z tzv. bronchoalveolární laváže (tekutina získaná „výplachem“ dýchacích cest).
Léčba: Terapie je u nemocných s poruchami imunity svízelná. Základem léčby jsou sloučeniny, které zabíjí pneumocysty (některá antimykotika), podpůrná terapie znamená dodávání kyslíku a léků umožňujících vykašlávání hlenu. Pneumocystová infekce je nicméně často přítomná v posledních fázích onemocnění AIDS a nemocného může i přes intenzivní léčbu usmrtit.
Zdroje
https://dermnetnz.org
https://www.sciencedirect.com
