Pneumokok je zkratka pro bakterii známou jako streptokokus pneumoniae. Tato bakterie patří, jak už název napovídá, do skupiny bakterií známých jako streptokoky. Pneumokok je častým vyvolavatelem mnoha infekčních onemocnění, které mohou v jistých případech člověka snadno ohrozit na životě, či mu způsobit doživotní postižení. Pneumokokem se nejčastěji můžeme nakazit kapénkovým přenosem, kdy bývají postiženy dýchací cesty. Odtud se může pneumokok dále šířit a způsobit i nemoci jiných orgánů a tkání. Jaké nemoci může pneumokok vyvolat?
Pneumokokové infekce:
1. Zápal plic – Pneumokok je jedním z nejčastějších vyvolavatelů bakteriálního zápalu plic. Málokdy napadne naše plíce jen tak, většinou nasedá na virovou infekci horních cest dýchacích, která mu připraví cestu. Mezi příznaky patří vysoké teploty, kašel spojený s vykašláváním hlenu a hnisu, někdy se může objevit bolest na hrudi, která se zhoršuje při nádechu. Další detaily najdete v příslušném článku.
2. Angína – Pneumokok umí napadat krční mandle a pak způsobuje angínu. Nemoc je typická vysokými teplotami, schváceností a nepříjemnými bolestmi v krku. Bolesti se obvykle zhoršují při polykání. Na mandlích se objeví bělavé povlaky, taktéž nazývané čepy. Detaily jsou v textu o angíně.
3. Zánět středního ucha – Pneumokok je častým vyvolavatelem této infekce, která se projevuje bolestmi ucha, teplotami, schváceností a někdy i poruchami sluchu. Další detaily opět najdete v příslušném článku.
4. Zánět vedlejších nosních dutin – Pneumokok umí napadnout i vedlejší dutiny nosní a způsobit tam zánět neboli sinusitidu. Je to nepříjemný stav, který vede k hromadění hnisu v těchto dutinách. Dutiny jsou sice s dutinou nosní propojeny otvůrky, ty však zánětem zduřená sliznice zúží a uzavře. Onemocnění je provázeno zvýšenou teplotou a bolestí hlavy v místě zasažených dutin – nejčastěji tváře v oblasti pod očima nebo oblast na čele nad kořenem nosu. Léčba antibiotiky bývá sama o sobě mnohdy neúčinná a musí se provést punkce dutin (provádí se na ušním-nosním-krčním). Zjednodušeně řečeno se do dutiny nosní zavede ostrý předmět a tím se odtud prorazí dostatečně velký otvor do postižené vedlejší nosní dutiny. Proraženým otvorem může odtékat hnis a to vede k výraznému zlepšení stavu.
5. Pneumokoková meningitida – Toto je vážné onemocnění, u kterého bych se rád zastavil. Jedná se o zánět mozkových obalů způsobený pneumokokem. Vyskytuje se zejména u malých dětí. Může sice vzniknout „z ničeho nic“, ale většinou nasedá na neléčený zánět středního ucha nebo vedlejších dutin nosních. Tato místa jsou totiž poměrně blízko od mozkovny a bakterie se odtud na mozkové obaly rozšíří. Pneumokoková infekce se může rozšířit na mozkovou tkáň za vzniku zánětu mozku.
Projevy: Mezi projevy nemoci patří velmi vysoké horečky, těžká schvácenost, poruchy vědomí, bolesti hlavy a meningeální příznaky. Základním meningeálním příznakem je ztuhlost šíje, neschopnost předklonit hlavu a dotknout se bradou hrudi. Kývání do strany jde vcelku normálně, ale při pokusu o předklon hlavy je pohyb znemožněn ztuhlostí šíje. Pneumokoková meningitida kupodivu nemá takovou publicitu jako její sestra meningokoková meningitida. Jakmile nějaké dítě onemocní meningokokem, hned se to hlásí ve sdělovacích prostředcích. Přitom meningokoková meningitida zabije „jen“ asi 10% nemocných. To „jen“ píšu proto, že pneumokoková meningitida zabije přes 20% nemocných a velké množství přeživších má nějaké doživotní následky - lidé velmi často nevratně ohluchnou.
Diagnostika: Kromě nálezu výše uvedených projevů má význam vyšetření krve, které může ukázat příznaky zánětu (vysoké CRP apod.). Velmi důležitá může být lumbální punkce, kdy se přes stěnu zad nabodne páteřní kanál a vezme se z něj vzorek mozkomíšního moku. V něm můžeme nalézt příznaky zánětu (vysoké množství bílých krvinek) a lze ho i mikrobiologicky vyšetřit.
Léčba: Nemocný s meningitidou musí být hospitalizován v nemocnici a vyžaduje intenzivní péči. Podávají se antibiotika ve velkých dávkách přímo do žíly, ale i přes tu nejlepší léčbu ne každý infekci přežije.
Prevence pneumokokových infekcí: Jako prevence meningitidy je nutné včasně léčit záněty vedlejších dutin nosních a záněty středního ucha. Velmi účinným prostředkem prevence je očkovací vakcína. Zdarma se očkují jen ohrožené osoby, mezi které se řadí například lidé nad 65 let, lidé s poruchami imunity a lidé s chybějící slezinou (jsou citliví vůči pneumokokovi i meningokokovi). O očkování lze samozřejmě požádat i u osob bez zvýšeného rizika onemocnění, ale v tom případě se vakcína platí.
Léčba pneumokokových infekcí: Pokud nebereme v potaz konkrétní léčebné postupy u jednotlivých typů infekce (například punkce vedlejších nosních dutin), tak univerzálním léčebným prostředkem jsou antibiotika. Streptokoky jsou většinou dobře citlivé na penicilinovou řadu antibiotik, nicméně jejich odolnost proti antibiotikům stoupá.
Zdroje
https://www.cdc.gov
https://medlineplus.gov
