Prasklý ušní bubínek je nepříjemný stav, který je spojen s narušením sluchu. Ušní bubínek je tenká blána, která odděluje zevní zvukovod od středního ucha. Bubínek se rozechvěje, pokud jsou na něj přeneseny zvukové vlny z okolí a chvění bubínku je pomůže přes středoušní kůstky (kladívko-kovadlinka-třmínek) přenést do vnitřního ucha, kde je vlastní sluchový smyslový aparát.
Příčiny: Poměrně často příčinou je neléčený zánět středního ucha, kdy tvorba hnisu vyklenuje bubínek ven a nakonec dochází k jeho prasknutí. Kromě toho může být bubínek poraněný a protržený mechanickou silou, například při nešetrném čištění uší. Prasknutí bubínku doprovází i náhlé změny tlaku v okolí (např. výbuch - blast syndrom) a vystavení se příliš hlasitému zvuku. Ze vzácnějších příčin prasknutí bubínku jmenujme například cholesteatom.
Pozn.: Provádí se i cílené propíchnutí bubínku lékařem ORL (ušní-nosní-krční). Tento zákrok se označuje jako paracentéza a typicky se provádí u zánětu středního ucha. Propíchnutí má za cíl vypustit hnis a zabránit protržení bubínku. Při propíchnutí se vytvoří jen malý otvor, který se rychle sám zahojí.
Projevy: Prasknutí bubínku může být bolestivé a bývá doprovázeno narušením sluchu na daném uchu. Byl-li příčinou hnisavý zánět středouší, pak z ucha začne po prasknutí bubínku vytékat krev a hnis.
Diagnostika: Prasknutí bubínku určí lékař ORL na základě vyšetření pomocí přístroje zvaného otoskop, kterým lze prohlédnout zevní zvukovod až k bubínku.
Léčba: Pokud je prasknutí bubínku způsobeno infekcí, je nutné ji vyléčit pomocí antibiotik. Jinak se prasklý bubínek dokáže hojit i sám, ve většině případů dokonce ani nedochází k trvalému poškození sluchu. U těžkých a komplikovaných špatně se hojících případů se mohou lékaři pokusit o operační rekonstrukci bubínku (tympanoplastika).
Zdroje
https://www.nhs.uk
https://www.mayoclinic.org
