Předoperační vyšetření se provádí před plánovanými i akutními operačními zákroky. Jeho rozsah je různý, ale v zásadě platí, že u dětí ho provádí dětský lékař, u dospělých pak praktický lékař, nebo internista. U pacientů s vážnějšími a vzácnějšími chorobami, které by mohly průběh operace ovlivnit se může navíc vyžádat i posudek a doporučení specialisty v oboru, který se touto chorobou zabývá.
Rozsah předoperačního vyšetření: Je různý pro jednotlivé typy zákroků, závisí i na věku pacienta a jeho zdravotním stavu, v zásadě se provádí některá z níže uvedených typů vyšetření.
1. Rozhovor a fyzikální vyšetření pacienta – Provádí se vždy, zajímají nás zejména informace o pacientových chorobách, o užívaných lécích (léky na ředění krve je nutné s různým předstihem vysadit!), o předchozích operacích. Je důležité se i zeptat na obtíže, které by mohly souviset s onemocněním srdce a plic, jako jsou otoky nohou, bolesti na hrudi a dušnost. Je vhodné se zeptat na známé alergie pacienta. Informace o trombózách žil dolních končetin a embolie u blízké rodiny, nebo přímo u pacienta jsou důležité pro zhodnocení rizika trombózy a embolie jako komplikace operačního zákroku, ze stejného důvodu je vhodné ptát se na užívání hormonální antikoncepce u žen. Antikoncepce totiž zvyšuje srážlivost krve a před plánovanými zákroky spojenými s pobytem v nemocnici se většinou s předstihem cca 1 týdne vysazuje, nebo se alespoň jejím uživatelkám předpisuje preventivní dávka léku na ředění krve (obvykle některého nízkomolekulárního heparinu).
Fyzikální vyšetření je komplexní, soustřeďujeme se zejména na poslech srdce (zda není přítomen šelest) a na poslechu plic (zda je dýchání čisté). Podstatné je i změření TK, snažíme se o jeho co nejlepší kompenzaci.
2. EKG – EKG je poměrně běžně prováděnou součástí předoperačního vyšetření dospělých. Při nálezu, který by mohl nasvědčovat zhoršenému prokrvení srdce, někdy doplňujeme ECHO srdce ke zhodnocení pumpovací schopnosti srdečního svalu. Svědčí-li i nález na ECHO a eventuální obtíže pacienta pro zhoršené okysličení srdce, je vhodné před plánovaným zákrokem s dostatečným předstihem provést zátěžovou ergometrii nebo přímo koronarografii.
3. Krevní náběry – Základem je biochemické vyšetření ledvin, glykemie a koncentrací minerálů (velmi důležitá je zejména koncentrace draslíku), vyšetřit můžeme i jaterní testy. Z krevního obrazu nás zajímá množství hemoglobinu (při jeho snížení po určitou hladinu nelze některé operace provádět bez předcházející transfúze) a množství krevních destiček. U větších zákroků a nemocnějších pacientů je vždy vhodné vyšetřit srážlivost krve, obvykle používáme testy známé jako INR a APTT.
4. Rentgen plic – Rentgen plic nám dá informace o srdečním stínu a plicní tkáni. Můžeme na něm vidět městnání krve v plicích při levostranném srdečním selhávání a eventuální ložiska zápalu plic. Ani s jedním by pacient neměl být operován, nejde-li o akutní a nutný zákrok.
5. Vyšetření moči – Alespoň základní vyšetření močového sedimentu je z hlediska operace důležité zejména k vyloučení močové infekce, kterou je vhodné s předstihem zaléčit. Cukr v moči může poukázat na cukrovku, bílkovina a krev v moči může být přítomno u nemocí ledvin (vždy je nutno hodnotit stav ledvin i z krevních náběrů).
Z vyšetření by mělo vyplynout (i když to v něm nemusí být vyloženě zmíněno!):
a) zda a s jakým rizikem je pacient zákroku schopen
b) co je nutno dodatečně splnit, aby byl zákroku schopen
Celkový stav pacientů se hodnotí ve stupnici ASA (American Society of Anesthesiologists)
ASA I – zdravý jedinec
ASA II – jedinec s relativně nezávažným a kompenzovaným chronickým onemocněním
ASA III – jedinec se závažným, ale kompenzovaným onemocněním (nemoci srdce a plic)
ASA IV – jedinec se závažným a dekompenzovaným onemocněním (např. selhání srdce)
ASA V – nemocný, u kterého očekáváme smrt do jednoho dne bez ohledu na operační zákrok
ASA E – pacient, u nějž je nutné provést neodkladný zákrok
