Pseudomonádové infekce jsou poměrně závažné typy infekčních onemocnění, které jsou způsobeny bakteriemi ze skupiny pseudomonád, poměrně často Pseudomonas aeruginosa [eruginóza].
O bakterii: Pseudomonas aeruginosa nezpůsobuje běžné infekce, je však nebezpečnou nemocniční bakterií, která napadá oslabené pacienty s utlumenou imunitou. Bakterie se může přenášet kontaminovanými předměty nebo dokonce potravinami. Bakterie mohou snadno infikovat zdroje užitkové nebo pitné vody, preferují ke svému životu vlhké prostředí. Bakterie v lidském těle produkuje některé toxiny, vytváří páchnoucí nazelenalý hnis a je značně odolná proti řadě antibiotik.
Infekce: Bakterie může způsobovat zápaly plic, poměrně častá je u lidí s bronchiektáziemi a s cystickou fibrózou. Zánětem při pseudomonádách mohou být postiženy i močové cesty a kosti (osteomyelitida). U lidí nosících oční čočky může při jejich nesterilním uložení bakterie čočky infikovat a následně způsobit hnisavý oční zánět. U nemocných s narušeným kožním krytem (rozsáhlé rány, popáleniny, omrzliny) mohou pseudomonády infikovat kůži a podkoží za vzniku nebezpečné infekce, která může snadno přejít v otravu krve. Méně nebezpečná je pseudomonádová infekce zevního zvukovodu, která může vzniknout u plavců z kontaminované vody proniknuvší do ucha. Jak již bylo řečeno výše, většina závažnějších infekcí pseudomonádou souvisí s pobytem v nemocnici s oslabenou imunitou.
Diagnostika: Pseudomonas aeruginosa lze podobně jako jiné bakterie najít při kultivačním vyšetření – při výtěrech dýchacích cest, při kultivaci vykašlaného obsahu, při kultivaci vzorku moči, při kultivaci ze stěrů ran, případně v hemokultuře.
Léčba: Základem terapie jsou antibiotika, je však vhodné vědět, na jaká antibiotika je daný kmen pseudomonády citlivý (součást mikrobiologického vyšetření). Správná volba antibiotik není úplně lehká, protože pseudomonády bývají vůči řadě antibiotik odolné. Z běžněji užívaných sloučenin mají poměrně dobrý efekt antibiotika ze skupiny chinolonů, aminoglykosidů a některých cefalosporinů.
Zdroje
https://www.cdc.gov
https://www.msdmanuals.com
