Rabdomyolýza je pojem, který označuje rozpad svalových vláken kosterních svalů. Jedná se většinou o důsledek závažných stavů, který má řadu komplikací.
Příčiny:
1. Nadměrná svalová zátěž – Extrémní fyzická námaha, obzvláště u netrénovaného jedince, může vést k poškození přetížených svalů, které se mohou začít rozpadat.
2. Zvýšená tělesná teplota – Silná horečka nad 40°C doprovázená svalovým třesem může svaly spolehlivě zničit a způsobit jejich rozpad. Speciálním podtypem tohoto stavu je tzv. maligní hypertermie, která vzniká u některých geneticky předurčených jedinců po podání plynných anestetik (léky na uspání).
3. Tepenný uzávěr – Akutní uzávěr tepny, která vyživuje větší množství svalů způsobí svalovou ischemii (nedostatek kyslíku a živin). Typicky k tomu dochází u dolní končetiny a není-li tepenný uzávěr včas zprůchodněn, dochází k rabdomyolýze, odumření končetiny a stav končí amputací.
4. Crush syndrom – Syndrom vzniká u lidí, kteří byli zavaleni nebo zasypáni. Dlouhodobější stlačení tkání zevní silou způsobí poškození svalů s rabdomyolýzou a u zdánlivě stabilizovaného člověka pak po uvolnění ze závalu dochází k ohrožení organizmu.
5. Metabolické příčiny – K poškození svalů může dojít u minerálního rozvratu (například zvýšená hladina draslíku nebo snížená hladina vápníku) a u zvýšené nebo snížené funkce štítné žlázy.
6. Léky a jiné sloučeniny – Rabdomyolýza je obávanou komplikací užívání léků ze skupiny statinů (často užívané léky proti vysokému cholesterolu) - je tedy těžkou formou tzv. statinové myopatie. Léky ze skupiny neuroleptik (psychiatrické léky) mohou vyvolat rozpad svalových vláken v rámci tzv. maligního neuroleptického syndromu. Z jiných sloučenin byla rabdomyolýza pozorována i po požití velkého množství alkoholu, jiných návykových látek (kokain, LSD apod.) a jedů (například otrava strychninem).
7. Autoimunitní nemoci – K postižení svalů naším vlastním imunitním systémem dochází u polymyozitidy (a u příbuzné dermatomyozitidy). Většinou je hlavním příznakem svalová slabost, choroba však může nabýt i podoby rabdomyolýzy.
Projevy: Pozorujeme zejména příznaky stavu, který k rabdomyolýze vedl (viz výše), často bývá přítomna svalová slabost a-nebo bolesti svalů. Z rozpadajících se svalových vláken se uvolňuje řada látek, například kreatinkináza (zkratka CK) a myoglobin. Molekuly myoglobinu se krevním řečištěm dostávají přes ledviny do moči, což označujeme jako myoglobinurii. Ledviny jsou molekulami myoglobinu poškozovány a může dojít k akutnímu ledvinnému selhání. U pacienta může snadno dojít k rozvratu vnitřního prostředí a ke smrti.
Diagnostika: Na rabdomyolýzu bychom měli myslet u rizikových nemocných (viz příčiny). Z diagnostických testů mají význam krevní náběry (ledvinné parametry, hladiny minerálů v krvi, hladina kreatinkinázy). Diagnózu potvrdí i vyšetření moči. Na pohled je tmavá a laboratorně v ní najdeme velké množství myoglobinu.
Léčba: Je nutné léčit nebo odstranit příčinu rabdomyolýzy, je-li to ovšem možné. Pacient by měl ležet na JIP s monitorací základních životních funkcí a vnitřního prostředí. Je nutná zejména hydratace jako prevence poškození ledvin. Pokud dojde k výraznému zhoršení ledvinných funkcí, pak je nutná alespoň dočasná dialýza.
Zdroje
https://www.aafp.org
https://www.webmd.com
