Radiofrekvenční ablace představuje řadu terapeutických zákroků, které se provádějí za různým účelem. Jedno však mají společné – využívá se u nich zničení cílové tkáně elektrickým proudem o vysoké frekvenci.
Princip: Přístroje využívané při radiofrekvenční ablaci dokážou vysílat elektrický proud o vysoké frekvenci, při jehož kontaktu s tkáněmi se uvolňuje velké množství tepelné energie. Vznikající teplo pak ničí oblast tkáně, která je v kontaktu s koncem přístroje.
Způsob zavedení přístroje do cílového místa záleží na přesném typu a indikaci zákroku. V případě terapeutických zásahů v srdci se přístroj zavádí pomocí katétru vnitřkem cévy, při terapii nádorů se může zavádět například vpichem přes kůži nebo vstupem vytvořeným laparoskopickou (nebo klasickou) operací.
Příprava: Samotný zákrok nevyžaduje speciální přípravu, záleží ovšem, jakým způsobem má být prováděn. Některé formy zavedení elektrody vyžadují lokální anestezii, operační přístup pak může vyžadovat standardní přípravu před operací.
Význam: Radiofrekvenční ablace se využívá k terapii některých poruch rytmu, které nereagují na běžnou léčbu, tomuto typu zákroku se říká katetrizační ablace srdce. Cílem je v tomto případě zničit v srdečních oddílech tkáň, kterou se šíří vzruchy způsobující arytmii. Další využití má radiofrekvenční ablace v léčbě některých nádorů, jako jsou některé formy rakoviny jater a metastázy v některých orgánech (např. v játrech, ledvinách, plicích). Metoda sice ve většině případů nevede k úplnému vyléčení, ale výrazně sníží objem nádorové tkáně a prodlouží život postiženého.
Nevýhody: Obecně řečeno může při zavádění elektrody dojít k nechtěnému poranění tkání, krvácení, nebo k průniku infekce. Konkrétní komplikace pak samozřejmě závisí na tom, kam a s jakým cílem je elektroda zavedena. Specifické komplikace mohou nastat při katetrizační srdeční ablaci a více o nich si můžete přečíst v příslušném textu.
Zdroje
http://www.heart.org
https://www.mayoclinic.org
