Rakovina kostí je odborné označení pro celou skupinu zhoubných nádorů, které vycházejí z kosti a chrupavky. Vzhledem k tomu, že se jedná o nádory vycházející z pojivové tkáně, označujeme je jako sarkomy. Můžeme tedy mluvit o osteosarkomu (z kostní tkáně), chondrosarkomu (z chrupavky), Ewingově sarkomu [Jújingově] (vzácný a obtížně klasifikovatelný nádor rostoucí z kostní dřeně) aj. Poměrně často, i když ne vždy, jsou postiženy dlouhé kosti končetin.
Příčiny: Příčina vzniku těchto nádorů není jasná. Svou roli zcela jistě hraje genetika, u Ewingova sarkomu dokonce přesně známe genetickou poruchu, která je s nemocí spojena. Nádory poměrně často napadají mladé lidi, u dospělých a starých lidí jsou o poznání vzácnější.
Projevy: Nemoc je velice nebezpečná a jedním z důvodů je i její častá bezpříznakovost až do pozdních stádií. Nemocný nemusí cítit žádné zvláštní potíže, někdy se ovšem vyskytuje nepříjemná bolest postižené kosti. Ta ovšem může být snadno zaměněna za bolest blízkých kloubů, bolesti po námaze nebo růstové bolesti u mladých lidí. Kromě bolestí se mohou objevit i patologické zlomeniny, tj. zlomeniny vzniklé jen při malém zatížení kosti. U pokročilých forem se mohou projevit klasické celkové příznaky nádorových onemocnění, které jsou spojené s rozšířením nádorových metastáz po těle.
Diagnostika: Pacient je nejprve vyšetřen lékařem, vzhledem k obtížím je to nejčastěji traumatolog, chirurg nebo ortoped. Základním vyšetřením je rentgen postižené kosti, kde je nádor patrný. Rozsah a charakter nádoru může být dále upřesněn pomocí CT vyšetření a magnetické rezonance. Z nádorové hmoty je vhodné získat malý vzorek a posla na histologické vyšetření, které přesně určí typ nádoru.
Prognóza: Prognóza do značné míry závisí na přesném typu a agresivitě nádoru. Velmi důležitá je i pokročilost nádoru v době diagnózy. Celkově lze prognózu označit za poměrně špatnou.
Léčba: U rakoviny kostí platí obecná pravidla léčby nádorů. U méně pokročilých nádorů má základní roli chirurgická léčba, provádí se chirurgické odstranění nádorové hmoty nebo amputace postižené končetiny. Další možností je ozařování (radioterapie) a chemoterapie. Konkrétní léčebný postup závisí na stavu pacienta, velikosti, typu a rozsahu daného nádoru.