V tomto článku bych rád napsal o nádorech mozku. Mozkové nádory mohou být nebezpečné a nejedná se až o tak velkou raritu, jak by se mohlo zdát. Hned na úvod je dobré si mozkové nádory správně rozdělit:
1. Nádory nezhoubné x nádory zhoubné – Nádory nezhoubné prostě jen různou rychlostí rostou a utlačují okolí. Neprorůstají agresivně do okolí, neničí okolní mozkovou tkáň a nemetastazují. Zhoubné mozkové nádory prorůstají do svého okolí a přímo ničí mozkovou tkáň. Jsou také schopné vytvářet v mozku metastatická ložiska. Je nutné si uvědomit, že i nezhoubné mozkové nádory mohou nemocného snadno usmrtit – dutina lební je uzavřený prostor a jakýkoliv rostoucí útvar v něm začne zvyšovat nitrolební tlak a to může vést k smrtelnému poškození mozku. Proto není hranice mezi zhoubnými a nezhoubnými nádory mozku tak ostrá a jasná jako v ostatních oblastech těla.
2. Nádory primární x nádory sekundární – Primární nádory mozku vznikly přímo v mozkové tkáni (ependymomy*, nádory hypofýzy, oligodendrogliomy*, meduloblastom, astrocytomy* včetně multiformního glioblastomu) nebo v mozkových obalech (meningeomy). Sekundární mozkové nádory jsou označením pro mozkové metastázy zhoubných nádorů jiných orgánů. Do mozku relativně často metastazuje například rakovina prsu a melanom, metastázy v mozku můžeme ovšem nalézt i u mnoha dalších zhoubných nádorů.
* Ependymomy, oligodendrogliomy a astrocytomy patří do obecné skupiny nádorů označovaných jako gliomy.
Příčiny: Příčiny vzniku mozkových nádorů nejsou zcela jasné a jen obtížně se hledají rizikové faktory.
Projevy: Mozkové nádory se relativně dlouho nemusí projevovat, v opačném případě se mohou objevit příznaky zvyšujícího se nitrolebního tlaku – bolesti hlavy, motání hlavy, zvracení, dvojité vidění apod. Mozkové nádory jsou totiž často doprovázeny otokem mozku. Podobně se mohou projevit zhoubné mozkové nádory, které vytvoří metastázy na mozkových blanách, v takovém případě totiž vznikají příznaky meningeálního syndromu (bolest hlavy, nevolnost, pocit ztuhnutí šíje, zvracení a světloplachost).
Nezhoubné nádory svým ohraničeným růstem mohou dráždit okolní nervové buňky, které mohou začít vytvářet abnormální elektrické impulzy – mohou vzniknout epileptické záchvaty. To je ostatně důvodem, proč by se člověk po prvním zjištěném epileptickém záchvatu měl pořádně vyšetřit včetně zobrazovacích metod. Zhoubné nádory okolní neurony přímo ničí a tak spíše než epilepsii způsobují výpadky mozkových funkcí – poruchy řeči, ochrnutí končetin, poruchy citlivosti a poruchy smyslů (ztrátu čichu, zraku, sluchu, apod.). Nádory mozku mohou mít i vliv na osobnost člověka – mohou způsobit změnu chování i změnu celé osobnosti, rozvoj organického psychosyndromu, demence, narušení sociálních návyků aj. Typické je to pro nádory rostoucí v předním laloku koncového mozku, kdy hovoříme o syndromu frontálního laloku.
Nádory v oblasti mozkového kmene mohou vyvolat příznaky bulbárního syndromu (poruchy polykání, artikulace apod.).
Nádory podvěsku mozkového neboli hypofýzy (která se nachází v těsné blízkosti křížení zrakových nervů) mohou mít jako jeden z prvních projevů zvláštní poruchu zraku, kdy dojde k výpadku zevního zorného pole na obou očích. Člověk tak zcela ztratí periferní vidění a při růstu nádoru může teoreticky oslepnout. Pokud se nádor nachází blízko čichových nervů, může se objevit porucha čichu. Nádory rostoucí v blízkosti řečových center mohou způsobit ztrátu řeči.
Prevence: Prevence nádorových onemocnění mozku není možná, neboť neznáme jejich příčiny a rizikové faktory. Snad by mohlo jít o důsledek dlouhodobého působení vyšších dávek radiace na mozkovou tkáň a jistou roli asi hraje i dědičnost.
Diagnostika: Při podezření na mozkový nádor jsou k nezaplacení zobrazovací metody. U mladých lidí volíme spíše magnetickou rezonanci, která nezatěžuje zářením a mozkovou tkáň umí dobře zobrazit. U starších lidí a v akutnějších případech se spíš použije CT vyšetření mozku. Je zde sice určitá zátěž zářením, ale „cétéčko“ je na rozdíl od rezonance běžně dostupné. Další možností je provedení pozitronové emisní tomografie, ale to je poměrně drahé a ještě méně dostupné vyšetření než magnetická rezonance. Při podezření na zvýšení nitrolebního tlaku (typické pro rychleji rostoucí nádory) lze provést oční vyšetření, kdy se přetlak v mozku přes oční nerv ukáže na očním pozadí (tj. na sítnici).
Léčba: Základní léčba je (neuro)chirurgická. Nitrolební prostor a hlubší prostory mozku zvláště jsou jen obtížně přístupné a často si vyžadují složité neurochirurgické operace, při nichž se ani zkušený operatér nevyhne poškození mozkové tkáně. Může se stát, že v době určení diagnózy již nádor dorostl do takové velikosti, že je neoperovatelný.
Jistou naději pro nemocné s primárními i sekundárními nádory mozku představuje tzv. Leksellův gamma nůž. Těchto speciálních přístrojů je na celém světě jen asi 200 a shodou okolností se jeden nachází v nemocnici Na Homolce v Praze. Přístroj vysílá silné svazky záření tak, že relativně cíleně zničí nádor, aniž by usmrtil okolní nervové buňky. Jeho hlavní výhoda je, že zářením působí zvenčí a nahrazuje tak klasickou neurochirurgickou operaci.
Kromě neurochirurgických zákroků včetně gamma nože se používá i normální radioterapie (ozařování celého mozku, či větší oblasti v mozku) a chemoterapie. Jejich efekt nicméně nebývá až tak přesvědčivý a používají se často jako doplnění chirurgického zákroku.
U nádorů zvyšujících nitrolební tlak lze podávat kortikoidy a další léky, které snižují riziko vzniku otoku mozku. Pokud zvýšený nitrolební tlak vyvolá zvracení, lze použít léky proti zvracení, tzv. antiemetika. Vyvolává-li nádor epileptické záchvaty, lze použít léky ze skupiny antiepileptik.
