Riedelova [rídlova] struma je poměrně vzácné onemocnění postihující štítnou žlázu, které můžeme vnímat jako podtyp strumy, tj. zvětšené štítné žlázy.
Příčiny
Přesná příčina vzniku a rozvoje Riedelovy strumy nebyla dlouho jasná a předpokládal se chronický zánět štítné žlázy na podkladě chybné imunitní reakce. Později byla tato teorie potvrzena a Riedelova struma začala být považována za podtyp autoimunitní nemoci známé jako IgG4 asociovaná nemoc. Byl pozorován častější výskyt Riedelovy strumy u pacientů s retroperitoneální fibrózou a naopak.
Projevy
Vlivem zánětu dochází ve tkáni štítné žlázy k postupnému ukládání vaziva (odborně fibrotizace), což vede ke zvětšení štítné žlázy se vznikem strumy. Vlivem vaziva je štítná žláza výrazně tuhá a někdy je pohmatově tvrdá jako kámen. Vazivo prorůstá i do okolních tkání krku, útlakem průdušnice může způsobit dušnost a útlak jícnu může vyvolat poruchy polykání. Samotná funkce štítné žlázy je většinou beze změn, nicméně v některých případech se mohou vyskytnout příznaky zvýšené nebo snížené funkce štítné žlázy (najdete je v příslušných textech).
Diagnostika
Diagnóza je určena na základě pohmatového vyšetření štítné žlázy, provedení ultrazvuku a punkce tenkou jehlou se získáním vzorku tkáně na histologické vyšetření. V krevním séru lze velmi často detekovat zvýšenou koncentraci imunoglobulinu IgG4.
Léčba
Poměrně dobrý efekt mají v některých případech imunosupresiva jako jsou kortikoidy, řada případů nicméně vyžaduje chirurgické řešení s odstraněním části nebo celé štítné žlázy a uvolněním stlačených krčních orgánů.
Zdroje
https://www.ncbi.nlm.nih.gov
https://emedicine.medscape.com
