Rivaltova zkouška (Rivaltův test) je již poněkud historické, ale stále velmi často využívané a spolehlivé vyšetření, které pomáhá odhadnout množství bílkoviny ve vzorku tekutiny.
Princip: Základem Rivaltova testu je kontakt malého množství vzorku tekutiny s kyselinou octovou. Roztok kyselinu octové nalijeme do skleněné nádoby a následně do tohoto roztoku přidáme kapku zkoumané tekutiny (kterou lze pro lepší přehlednost obarvit určitými typ barviv). Pokud se kapka v roztoku rozptýlí, hodnotíme test jako negativní a předpokládáme, že ve vzorku je bílkovin velmi málo. Pokud naopak kapka zůstane v roztoku relativně celistvá a ohraničená, hodnotíme test jako pozitivní a předpokládáme, že ve vzorku je bílkovin větší množství.
Význam: Rivaltova zkouška je velmi cenná při vyšetření tzv. výpotku. Výpotek je tekutina, která se objeví v některé tělesné dutině, obvykle v pohrudniční nebo břišní dutině. Pokud má tekutina málo bílkovin (tj. Rivalt je negativní), hovoříme o transudátu, který vzniká spíše mechanizmem filtrace do tělesné dutiny z okolí. Obsahuje-li naopak výpotek větší množství bílkovin (tj. Rivalt je pozitivní), hovoříme o exsudátu, který vzniká na základě zánětlivého procesu. Příkladem mohou být infekční záněty a neinfekční záněty vznikající u nádorových procesů.
Výhody: Hlavní výhodou Rivaltovy zkoušky je dostupnost, jednoduchost, rychlost a nízká cena vyšetření.
Nevýhody: Hlavní nevýhodou je slovo „orientační“, které jsem použil hned v úvodu. Rivaltova zkouška sice odliší zmíněný exsudát od transudátu. Neřekne ale, kolik bílkovin je ve vzorku, případně ani neurčí jejich přesný typ. Z toho důvodu je Rivaltova zkouška doplňována složitějšími a přesnějšími laboratorními metodami.
Zdroje
https://en.wikipedia.org
https://www.revolvy.com
