Sérová nemoc je označení pro situace, kdy náš organizmus reaguje obrannou imunitní reakcí na některé podané sloučeniny, typicky se jednalo o různá séra, vakcíny a antitoxiny.
Příčiny: Základním principem imunitního systému je rozpoznávat škodlivé a tělu cizí sloučeniny a mikroorganizmy, označit je a zlikvidovat je. Rozeznávání těchto cizorodých struktur a jejich odlišování od struktur tělu vlastních se děje na základě jejich povrchových struktur, kterým říkáme antigeny.
Poměrně dost takových antigenů se objevuje na povrchu bílkovin, a pokud podané sérum obsahuje bílkoviny, je vyšší pravděpodobnost, že na něj imunitní systém zareaguje. Podobná reakce může vzniknout po podání některých antitoxinů (například proti tetanu) a vakcín. Riziko vzniku reakce je vyšší tehdy, pokud má podávaná sloučenina zvířecí původ.
Projevy: Sérová nemoc se objevuje s odstupem (většinou 5-10 dnů) po podání séra a zahrnuje zvýšenou teplotu, bolesti kloubů, zvětšení lymfatických uzlin, nevolnost, kožní vyrážky a svědění těla. V některých případech může být průběh i závažnější včetně poškození ledvin (vznik glomerulonefritidy) a rozvoje šokového stavu.
Diagnostika: Diagnózu stanovíme na základě klinických projevů vzniklých po aplikaci některého séra, či jiné podobné látky.
Léčba: V akutní fázi je možné podat léky tlumící imunitní systém (např. antihistaminika, kortikoidy), terapie je tedy podobná klasické alergické reakci. Důležitou součástí přístupu k pacientovi je přestat podávat vyvolávající sérum (či jinou sloučeninu), je-li to ovšem z lékařského hlediska možné.
Zdroje
https://www.healthline.com
https://emedicine.medscape.com
