Solární syndrom nijak nesouvisí se sluncem, ale s rozsáhlou nervovou pletení, která se nazývá solární pleteň (plexus solaris) a nachází se v oblasti břišní aorty a jejího větvení na dvě společné kyčelní tepny. Jistě známe boxerský pojem „úder na solar“, což označuje úder vedený tak, aby právě tuto břišní pleteň podráždil (což může vést k náhlé nevolnosti a zvracení, poruše vědomí a vzácně i k náhlé smrti).
Příčiny: Příčiny solárního syndromu nejsou většinou známé. U některých lidí, častěji u žen, je tato pleteň prostě dráždivější, což vede k obtížím. Pochopitelně je ale nutné vzít v potaz, že vzácněji může být nervová pleteň podrážděna i blízko lokalizovaným závažným chorobným procesem, jako je například zánět nebo rakovina některého z okolních břišních orgánů.
Projevy: Objevují se bolesti břicha. Ty nejsou obvykle vázané na příjem potravy a neobjevují se v noci při spánku. Bolesti mohou být někdy horší při zapojení břišních svalů (např. nošení těžkých předmětů).
Diagnóza: Je pochopitelně nutné vyloučit jakákoliv onemocnění trávicího traktu (všechna vyšetření včetně krevních náběrů až po ultrazvuk břicha či eventuálně kolonoskopii by měla být negativní), diagnózu solárního syndromu lze bezpečně udělat jedině vylučovací metodou. Jediná věc, která je pro syndrom charakteristická (i když nikoliv stoprocentně), je pohmatová citlivost břicha ve střední čáře nad pupkem. Tato oblast se postupně dělí ve dvě podobně jako se aorta dělí na dvě kyčelní tepny. Výsledná oblast citlivosti má pak charakteristický tvar řeckého písmene „lambda“.
Léčba: Léčba solárního syndromu není v drtivé většině možná. Hlavní jsou režimová opatření, dostatek spánku a pravidelný odpočinek. Uklidnění pacienta lékařem je velmi důležité. V případě podezření na výraznější psychickou nepohodu pacientky je vhodné zvážit psychoterapii nebo některé slabší léky na zlepšení nálady a utlumení úzkosti.