Spalničky (latinsky Morbilli) bylo dříve velmi časté infekční onemocnění dětského věku. Ačkoliv jeho projevy jsou na první pohled především kožní, docházelo poměrně často k mnoha komplikacím a nezřídka nemoc skončila i smrtí. Dnes byly v civilizovaném světě včetně ČR spalničky téměř vymýceny a stalo se tak díky očkování. V rozvojových státech s nedokonalými programy prevence se nicméně spalničky stále vyskytují a umírá se na ně.
Příčiny: Příčinou nemoci je virus, který se poměrně snadno přenáší jako kapénková infekce. Zdrojem tedy bývá nakažený člověk.
Projevy: Virus se nejprve namnoží ve sliznici horních cest dýchacích, což trvá několik dnů. Následně se rozvinou neurčité chřipkovité příznaky - horečka, kašel, únava a rýma. Postupně pak dochází k rozsevu klasické skvrnité a načervenalé spalničkové vyrážky. Rozsev začíná v oblasti hlavy a krku a postupně postupuje přes krk a trup k dolním končetinám. Na sliznici v dutině ústní se objeví drobné skvrnky, které vypadají jako zrnka krupice. Vyrážka do 1-2 týdnů zmizí a postupně vymizí i chřipkovité příznaky nemoci.
Klasický učebnicový projev je výraz "nešťastného dítěte", tj. uplakaný nešťastně vyhlížející obličej s vyrážkou. Existuje pro to i latinský termín "facies morbillosa", což se dá do češtiny přeložit jako "spalničková tvář".
U dětí trpících poruchami imunity a u dětí nedostatečně živených nemusí mít imunitní systém dost sil na zvládnutí stavu a nemoc probíhá v mnohem vážnější podobě. Nebezpečnou komplikací je impetiginizace, to jest vstup bakterií do kůže postižené vyrážkou a její zhnisání. Rozsáhlá bakteriální infekce může snadno přejít do otravy krve a dítě usmrtit.
Zajímavou komplikací je i tzv. Dawsonova choroba neboli odborně subakutní sklerotizující panencefalitida. Jde o zánětlivé postižení mozkové tkáně, které se objeví u velmi malého množství jedinců v časovém odstupu 7-10 let po prodělání spalniček. Příčiny nejsou zcela jasné a průběh je smrtelný. Více informací najdete v příslušném textu.
Diagnostika: Kromě výše zmíněných projevů lze nemoc spolehlivě zjistit ze sérologického vyšetření krve, kde se objeví protilátky proti viru spalniček.
Prevence: Jak jsem zmínil hned v úvodu, je účinnou metodou prevence očkování. Vakcína proti spalničkám je součástí povinného očkovacího kalendáře a díky tomuto opatření se u nás spalničky staly vzácnou chorobou.
Léčba: Při zjištění nákazy se toho příliš udělat nemůže. Lze provést hospitalizaci na pozorování nebo izolaci doma, dodávání dostatku tekutin a léků na snížení horečky. Vzhledem k faktu, že se jedná o virózu, jsou antibiotika zcela neúčinná. Přesto se s úspěchem nasazují v případě impetiginizace.
Zdroje
https://www.who.int
https://www.mayoclinic.org
