Strach z výšek označujeme jako akrofobii a přesněji řečeno jde nejen o strach z výšek, ale i z hloubek. Samozřejmě většině lidí nejsou výšky a hloubky příjemné, u akrofobie je však strach přehnaný a neopodstatněný.
Příčiny
Příčiny nejsou jako u mnoha ostatních fóbií mnohdy jasné. Někdy může jít o nějakou děsivou vzpomínku, která souvisela s velkou výškou (viz. povídka Závrať od Karla Čapka), jindy nic takového pacientovu strachu nepředcházelo. Strachem z výšky trpí výrazně více žen než mužů.
Projevy
Nemocný má abnormální strach z výšky, přesné projevy záleží na tíži onemocnění. Vážné formy znamenají strach třeba i z několikametrového převýšení a to postiženému značně narušuje běžný život. Problémem se může stát i jinak banální chůze do schodů nebo vyhlídka z nízkého balkónu. Pokud se nemocný dostane do prostředí, ve kterém se strach projeví, má obvykle potíže v podobě strachu, nervozity, nadměrného pocení a bušení srdce. Může se spustit i nekontrolovatelná panická reakce a postižený se pokusí uniknout, nebo strachy ztuhne a nemůže se pohnout. Tak či tak může neočekávaný záchvat paniky ohrozit jak nemocného, tak jeho okolí.
Diagnostika
Diagnózu stanovuje psychiatr na základě pacientových obtíží a důkladného psychiatrického vyšetření.
Léčba
Onemocnění spadá plně o kompetence psychiatrů. Podobně jako u většiny fóbií i zde má léčba dva základní pilíře – psychoterapii a podávání léků. Psychoterapie znamená opakovaná sezení s psychiatrem, který se snaží zjistit příčinu pacientových obtíží a postupně ho učí se se strachem vyrovnávat a zvládat ho. Součástí terapie může být i postupné opatrné vystavování nemocného zátěžovým situacím, to však musí být vždy s pacientovým výslovným souhlasem. Z léků se podávají některá antidepresiva a léky proti úzkosti (anxiolytika).
Zdroje
https://www.psycom.net
https://www.healthline.com
