Subarachnoidální krvácení (zkratka SAK) je smrtelně nebezpečný stav, který i přes veškerou snahu lékařů končí smrtí. Stav patří do problematiky krvácení do hlavy. Krvácení tohoto typu není až tak časté, ale je velice zákeřné a nepředvídatelné. Než si povíme bližší informace k vlastnímu krvácení, je nutno si v rychlosti popsat anatomii mozku a jeho obalů. Mozek je v kostěné lebce uložen ve 3 obalech (mozkových plenách) a to v tomto pořadí: mozková tkáň - měkká plena (pia mater) - pavučnice (arachnoidea) - tvrdá plena (dura mater) - kost lebky.
Mozkové pleny - schéma
Dojde-li ke krvácení do prostoru mezi lebkou a tvrdou plenou, jedná se o tzv. epidurálním krvácení, dojde-li ke krvácení mezi pavučnici a tvrdou plenu, mluvíme o krvácení subdurálním. V případě, že se krev vylije do prostoru mezi pavučnicí a měkkou plenu, mluvíme o krvácení subarachnoidálním.
Prostor mezi pavučnicí a měkkou plenou se označuje jako prostor subarachnoidální. Nachází se v něm mnoho drobných krevních cév, kolem kterých protéká mozkomíšní mok. Mozkomíšní mok se tvoří v mozkových komorách, obklopuje mozek a chrání ho.
Příčiny: Příčin krvácení do subarachnoidálního prostoru je více. Kromě úrazů hlavy může jít o prasknutí cévní výdutě (aneurysmatu). Aneurysmata mozkových cév se nachází u řady z nás v podstatě již od narození a bez jakýchkoliv projevů s nimi prožijeme celý život. U některých lidí ovšem může dojít k jejich prasknutí a v tom případě se z nich vylije krev. Jak řekl jeden můj známý neurolog, nikdo si nemůže být jistý, jestli v hlavě nenosí časovanou bombu. Přesně tak jde totiž aneuryzma mozkové tepny popsat. Někdy nevybuchne, někdy bohužel ano. Vyšší riziko subarachnoidálního krvácení je u lidí s neléčeným vysokým krevním tlakem a u lidí užívajících léky na ředění krve. Další relativně častou příčinou krvácení jsou tzv. arteriovenózní malformace. Jedná se o vrozené abnormální klubko tepen a žil, které má tendenci ke krvácení.
Projevy: Základním projevem je extrémně prudká bolest hlavy, může být spojena s nevolností a zvracením nebo se ztrátou vědomí. Někdy jsou obtíže zprvu méně dramatické a odpovídají charakteru meningeálního syndromu (hovoříme o meningismu) vzniklého vlivem podráždění mozkových blan. Mezi tyto příznaky patří bolest hlavy, nevolnost, pocit ztuhnutí šíje, zvracení a světloplachost. Pokud se krvácení nezastaví, dojde během krátké doby (maximálně hodiny) k postupnému zhoršení stavu a nakonec ke smrti. Pokud se krácení zastaví, může vzniknout různě dlouhé relativně bezpříznakové období, které bývá ukončeno dalším krvácením. Opakovaná krvácení jsou častá. Prognóza je velmi špatná – bez léčby umírá při prvním krvácení asi polovina postižených a další lidé umírají při krvácení opakovaném.
Diagnostika: Relativně dobře dostupnou a spolehlivou metodou je CT mozku, které krev rozlitou v subarachnoidálním prostoru odhalí. Teoreticky by šlo i provést lumbální punkci, při které by získaný vzorek mozkomíšního moku obsahoval krev. Je-li subarachnoidální krvácení potvrzeno, je nutné převézt pacienta na specializované pracoviště a tam se provede CT angiografie mozkových tepen. Při tomto vyšetření se do mozkových tepen aplikuje kontrastní látka. Lékař může sledovat průtok kontrastní látky na monitoru a tím zjistí anatomii mozkového cévního řečiště u daného člověka a může najít i přesné místo krvácení.
Léčba: V případě aneuryzmatu lze provést neurochirurgický zákrok, kterým se lékaři pokusí na stopku výchlipky nasadit speciální svorku a tím výchlipku uzavřou, metodu označujeme jako clipping [kliping]. Tento postup zabrání opakovanému krvácení.
Jinou metodou - pro pacienta mnohem méně zatěžující - je zákrok, kdy se lékař k aneuryzmatu dostane zevnitř skrze tepny. Velmi zjednodušeně řečeno se do větší tepny zasune tenká hadička, ta se pak příslušnou tepnou posouvá k aneuryzmatu a do vaku výchlipky se pak vypustí drobné kovové drátky. Drátky vyplní vak, vysráží se na nich krev a aneuryzma je uzavřeno – tento postup se označuje jako tzv. coiling [koiling].
Oba zákroky jsou popsány extrémně zjednodušeně, ve skutečnosti se jedná o složité výkony, které nám umožňují poznatky moderní medicíny.
