Syndrom bílého pláště není v podstatě nemoc, ale jde o nepříliš příjemný stav, kterým trpí celá řada pacientů. Lze nicméně bez nadsázky říci, že syndrom mnohdy potrápí více lékaře než pacienta.
Příčiny: Podstatou syndromu je pocit vnitřního napětí a strachu při vyšetření lékařem. A nejde zdaleka jen o bílé oblečení, které je jakýmsi symbolem lékaře. Řada lidí se necítí v ambulancích a zdravotnických zařízení dobře, mohou mít nepříjemné vzpomínky z dětství, vadí jim zápach dezinfekce, mají strach z vyšetření, z bolesti a ze špatných zpráv. Všechno toto dohromady tvoří syndrom bílého pláště.
Projevy: Určitou úzkost a obavy si člověk může a nemusí uvědomovat. I nevědomá úzkost má nicméně efekt na lidské tělo, může dojít k zrychlení tepu (na EKG pak najdeme zcela normální, ale zrychlený rytmus) a hlavně k zvýšení krevního tlaku. A právě chybná diagnostika vysokého tlaku je tím kamenem úrazu. Pacientovi je naměřen vysoký tlak, pacient je pozván znovu na kontrolu a tlak je zase vysoký. Lékař předepisuje lék na tlak, který pacient začne užívat. Ve skutečnosti má pacient v domácím prostředí tlaky normální (nebo dokonce nízké) a užívá lék zbytečně, nebo mu lék tlak sníží příliš s následným motáním hlavy, slabostí a kolapsy.
Prevence a řešení: Riziko syndromu bílého pláště se dá snížit, pokud pacient svého lékaře dobře zná, ten se k němu dobře chová a pacient nemá obavy. U některých lidí je ovšem určitá úzkost neodstranitelná. Pomoc je v takovém případě snadná – při náhodném zjištění vysokého tlaku u lékaře je dobré si koupit domácí tlakoměr, tlaky si několikrát přeměřit v klidu v domácím prostředí a výsledky pak donést lékaři. Je sice pravda, že domácí elektronické tlakoměry nejsou moc přesné, ale syndrom bílého pláště je jimi eliminován. Přesnější měření lze zajistit tzv. tlakovým Holterem, kdy pacient doma nosí přístroj pravidelně měřící krevní tlak a výsledky pak vyhodnotí lékař.
