Syndrom frontálního laloku je termín, který označuje soubor neuropsychiatrických příznaků vzniklých při poruše frontálního mozkového laloku. Frontální mozkový lalok je přední část hemisfér koncového mozku, která je zodpovědná za vyšší nervovou činnost a sociální vztahy.
Příčiny: Frontální lalok může být poškozen při úrazu, vlivem růstu mozkového nádoru, nebo při mozkové mrtvici postihující tuto oblast. Výrazné postižení frontálního laloku je pozorováno i při neurodegenerativní Pickově chorobě, o čemž si můžete přečíst v příslušném textu. Jako naštěstí již historickou zajímavost lze zmínit i cílené navození určitých aspektů syndromu frontálního laloku pomocí frontální lobotomie. Tento lékařský postup se již naštěstí v civilizovaných státech neprovádí.
Projevy: Projevy syndromu frontálního laloku mohou být poměrně pestré a zahrnují kombinace neurologických a psychiatrických příznaků. Postižený jedinec mívá narušenou hybnost některých svalových skupin, poruchy chůze a někdy se objevují i různé poruchy řeči. Velmi výrazné jsou poruchy emocí. Může se objevit zvýšená agresivita a ztráta zábran s vulgárními projevy, jindy je dotyčný jedinec naopak pasivní a bez zájmu o své okolí. Tak, či tak, sociální interakce bývají narušeny.
Diagnostika: Základem je neuropsychiatrické vyšetření, které prokáže výše zmíněné příznaky. Součástí vyšetření by mělo být provedení CT vyšetření mozku nebo magnetické rezonance, aby pomohl prokázat (či vyloučit) přítomnost organického poškození frontálního laloku.
Léčba: Se syndromem frontálního laloku je to těžké. Pokud je přítomna trvající vyvolávající příčina, je nutné ji řešit, pokud je to ovšem možné. I za těchto okolností je nutné si ale uvědomit, že již jednou vzniklé poškození laloku může být prakticky nevratné. V takovém případě je důležité alespoň minimalizovat důsledky poškození a zajistit vhodnou pohybovou i sociální rehabilitaci.
Zdroje
https://www.ncbi.nlm.nih.gov
https://emedicine.medscape.com
