Syndrom krátkého střeva je relativně závažný stav, který se objevuje u jedinců se ztrátou určité části střeva. Obvykle jej najdeme u pacientů po chirurgickém odstranění části střeva. Za normálních okolností je tenké střevo dlouhé asi 6-7 metrů. Tenké střevo je nepostradatelné pro správné vstřebávání většiny živin. Od tlustého střeva je tenké střevo oddělené tzv. Bauhinskou chlopní, která zabraňuje zpětnému toku tráveniny a průniku bakterií z tlustého střeva do tenkého.
Příčiny: Příčinou je obvykle odstranění části střeva při chirurgické operaci. Obecně řečeno závisí na tom, jak dlouhý je odstraněný úsek, o kterou část střeva přesně jde (ztráta tenkého střeva je obecně horší než ztráta střeva tlustého), zda byla zachována Bauhinská chlopeň atp. Obecně platí, že syndrom pravidelně vzniká u lidí, kterým zůstane méně než 200 centimetrů tenkého střeva při současném kompletním odstranění tlustého střeva, kterým zůstane méně než 70 centimetrů tenkého střeva při současně zachovaném tlustém střevu.
Nejčastějšími indikacemi odstranění podstatné části střeva jsou střevní záněty, jako je Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida, toxické megakolon bez ohledu na jeho příčinu a obávaný cévní ileus. (Části tlustého střeva bývají odstraňovány u rakoviny tlustého střeva, ale samotná ztráta části tlustého střeva obvykle syndrom krátkého střeva nevyvolá.)
Je ovšem pravdou, že syndrom krátkého střeva může vzniknout i u lidí, kterým střevo nikdo neodstraňoval. Je to možné například kvůli vzniku píštělí, obvykle střevních. Střevní píštěl znamená abnormální spojku, která propojí část střeva s jinou částí střeva, nebo část střeva s jinou tělesnou dutinou, nebo dokonce s povrchem těla. Ať tak nebo tak, trávenina může píštělí protéci a vyhne se části střeva, jehož absorpční plocha je tím de facto vyřazena.
Projevy: Základním projevem jsou průjmy a porucha vstřebávání živin s jejich následným nedostatkem a podvýživou. Stav je nadále zhoršen tím, že ztráta střeva poměrně složitými mechanizmy zvyšuje produkci kyseliny v žaludku (vlivem hormonu gastrinu), což narušuje funkci enzymů slinivky břišní a tím trávení dále zkomplikuje. Dalším problémem je při ztrátě Bauhinské chlopně vyšší riziko průniku bakterií z tlustého střeva do tenkého (syndrom slepé kličky) a narušením metabolizmu mnoha živin bakteriemi. Narušení metabolizmu žlučových kyselin zhoršuje průjmy, narušení metabolizmu vitaminu B12 způsobuje jeho nedostatek. Nejtěžší formy syndromu krátkého střeva jsou smrtelné.
Diagnostika: Diagnóza je poměrně jasná u jedince s výše zmíněnými příznaky po odstranění části střeva. Součástí vyšetřovacího postupu by mělo být zhodnocení stavu výživy včetně laboratorních náběrů.
Léčba: Velmi obecně řečeno závisí na tíži onemocnění. Základem terapie je kvalitní výživa a podávání léků zpomalujících hybnost střev (některé léky proti průjmu). Kromě toho je vhodné podávat léky proti překyselení žaludku a v případě podezření na průnik bakterií do tenkého střeva nasadit některé z antibiotik účinkujících ve střevě (např. Normix). Těžké případy mohou vyžadovat dlouhodobou parenterální výživu.
Zdroje
https://www.webmd.com
https://emedicine.medscape.com
