Syndrom spánkové apnoe úzce souvisí s chrápáním. Mohlo by se zdát, že chrápání vadí jen tomu, kdo s chrápajícím spí (lépe řečeno se snaží spát) v jedné místnosti. Ve skutečnosti může být chrápání jakožto součást syndromu spánkové apnoe vážný příznak, který může vést k řadě komplikací.
Příčiny: Chrápání je nepříjemně znějící zvuk, který vzniká vibracemi struktur v dutině ústní a nosohltanu tvořícími překážku proudění vzduchu. Zodpovědné jsou zejména měkké patro, čípek (uvula) a někdy i kořen jazyka. Problém je způsobený hlavně svalovou slabostí v těchto anatomických strukturách, takže při nádechu začnou zapadávat. Na svalové slabosti se spolupodílí kouření a alkohol. U syndromu spánkové apnoe je kromě chrápání problém v tom, že při nádechu jsou stěny nosohltanu oslabené natolik, že zkolabují a uzavřou tím zcela dýchací cesty.
Projevy: Nemocný dýchá ústy, silně chrápe a pak najednou přestane dýchat. To trvá někdy i několik desítek vteřin. Člověk se začne dusit, koncentrace kyslíku v jeho krvi klesá, nakonec se probudí se (což si ráno ani nemusí pamatovat) a začne dýchat. Za chvíli zase usne a celé se to opakuje. Takových period bez dýchání může být mnoho za noc a nesou s sebou značné zdravotní komplikace. Za prvé se člověk nevyspí, protože se několikrát za noc budí. Je pak přes den unavený, ospalý a nevýkonný, často ho bolí hlava. Nedostatek kyslíku vede ke zvýšení počtu červených krvinek, což označujeme jako polycytémii. Při nedostatku kyslíku se navíc přes noc opakovaně aktivují obranné mechanismy, které mají za následek zrychlení srdeční akce a zvýšení krevního tlaku. Vznikají proto častěji takové komplikace jako je rychlejší průběh aterosklerózy a častější vznik infarktu myokardu a obou typů mozkové mrtvice (ischemická při vzniku trombu v ateroskleroticky zúžené mozkové tepně a krvácivá při krvácení do mozku z vysokého tlaku). Chrápání jako součást syndromu spánkové apnoe je tedy velice varovné a mělo by být konzultováno s lékařem!
Diagnostika: Chrápání se zjistí velmi snadno, protože partner/-ka nemocné osoby si na jeho/její chrápání bude stěžovat. A jak zjistíme, jestli je zjištěné chrápání spojené se syndromem spánkové apnoe? Pokud se dotyčný často budí a občas přestává v noci dýchat, je to velmi pravděpodobné. Také se někdy provádí vyšetření ve spánkové laboratoři, kdy je člověk během spánku připojen na různé přístroje a je zjišťována frekvence jeho dýchání a nasycení krve kyslíkem.
Prevence: Jako prevenci chrápání lze učinit některá opatření. Vhodné je vyvarovat se alkoholu před spaním, přestat kouřit, zhubnout a snažit se spát na boku. Při spaní na boku totiž neblokují struktury v dutině ústní dýchací cesty. Pro celkově lepší spánek se také doporučuje spát v dostatečně vyvětrané místnosti, kde není příliš teplo (teplota pod 20°C).
Léčba: Léčba syndromu spánkové apnoe může být chirurgická a není žádnou vzácností její provedení. Chirurgicky se provede tzv. uvulopalatopharyngoplastika. Za tímto složitým názvem se skrývá výkon, při němž se odstraní uvula a ostatní struktury v zadní části dutiny ústní, které působí obstrukci proudu vzduchu.
Kromě chirurgického řešení se provádí i jednoduché laserové výkony, které mají zajizvit měkké patro a zabránit tak jeho zapadání a vibracím při dýchání. Nejsem s úspěšností laserových výkonů blíže seznámen, ale pokud je vysoká, považoval bych ji za lepší řešení než klasickou chirurgii.
Někdy se syndrom spánkové apnoe léčí pomocí tzv. CPAP [SÍPAP] přístroje. To je zkratka pro Continuous Positive Airway Pressure a znamená dýchání s pozitivním přetlakem. Nemocný si na noc nasadí dýchací masku napojenou na speciální přístroj a vzduch je v masce tímto přístrojem stále udržován pod vyšším tlakem. Tento tlak roztahuje dýchací cesty a brání jejich kolapsu.
