Těhotenská cukrovka je poměrně specifickým podtypem cukrovky a je důvodem, proč je u všech těhotných žen orientačně kontrolována hladina krevního cukru. Těhotenskou cukrovku můžeme definovat jako cukrovku nově zjištěnou během těhotenství (ačkoliv nemusí vždy s těhotenstvím přímo souviset). O příčinách a důsledcích tohoto stavu si zjednodušeně povíme níže.
Příčiny: Přesná příčina vzniku těhotenské cukrovky není známá, jsou nicméně známé rizikové faktory jejího vzniku. Vyšší výskyt je u těhotných žen vyššího věku, u obézních žen, u žen s rodinným výskytem cukrovky 2. typu, u žen se syndromem polycystických vaječníků a u pravidelných kuřaček. Principem rozvoje cukrovky je v tomto případě vznik inzulinové rezistence, tj. neodpovídavosti tkání na inzulin. To je dost podobné cukrovky 2. typu – inzulin se sice tvoří, ale špatně funguje a nezajišťuje dostatečný vstup cukru do tkání. Cukr se hromadí v krvi a to vede k cukrovce. Neodpovídavost tkání těhotné ženy na inzulin je důsledkem rozsáhlých hormonálních změn v těhotenství, jistě svou roli hraje i určitý genetický předpoklad.
Projevy: Těhotenská cukrovka se obvykle neprojevuje a je náhodně zjištěna při vyšetření těhotné ženy. Těhotenská cukrovka většinou nebývá silná a nezpůsobuje ani tak obtíže matce, jako spíše jejímu plodu. Děti žen s neléčenou těhotenskou cukrovkou bývají abnormálně velké, což může vážně narušit přirozený běh porodu a průchod dítěte pánví. Kromě toho tyto děti po narození ve zvýšené míře trpí poruchami vnitřního prostředí, novorozeneckou žloutenkou a dechovými obtížemi. V posledních fázích těhotenství může při neléčeném diabetu matky dojít k náhlému úmrtí plodu, mechanizmu tohoto jevu není zcela jasný.
Diagnostika: Těhotným ženám je vyšetřována hladina krevního cukru (glykémie) nalačno a metabolizmus cukru se hodnotí z orálního glukózového tolerančního testu (OGTT). U těhotných se tento test hodnotí trochu jinak než ostatních lidí a měří se jim hodnota krevního cukru za 1 a 2 hodiny po provedení OGTT.
Léčba: Těhotné ženy se zjištěnou poruchou metabolizmu cukru by měly být sledovány diabetologem, dodržovat dietní opatření, mít dostatek přiměřeného pohybu, měřit si krevní cukr glukometrem, orientačně si vyšetřovat moč na přítomnost cukru (testovacími papírky lze i doma) a nekouřit. U těžších případů se nasazuje inzulin. V případě takové léčby je nicméně důležité častěji monitorovat hladiny krevního cukru, protože případné hypoglykémie matky by mohly ohrozit i plod. Po porodu obvykle těhotenská cukrovka vymizí, vyplatí se však provést kontrolu, protože u některých žen tomu tak není a tyto ženy musí být nadále sledovány diabetologem.
Zdroje
https://www.nhs.uk
https://www.webmd.com
https://www.mayoclinic.org
