Třes se latinsky označuje jako tremor. Třes rukou se vyskytuje poměrně často, obzvláště u starších lidí. Může se jednat o poměrně nezávažný symptom, (který nicméně může svému nositeli pořádně ztížit život) ale někdy jde o projev vážných onemocnění. Už z těchto důvodů není radno dlouho trvající třes podceňovat.
Příčiny:
1. Reakce na chlad – Třes rukou a vůbec celého těla je v tomto případě důsledkem rychlých svalových stahů, které mají za úkol vyrábět tepelnou energii. Z podobné příčiny se třeseme při zvýšené teplotě, kdy je vychýleno vyhodnocování normální teploty v regulačním centru v mozku.
2. Stres, únava, rozčilení – Emoce a únava mohou být spojeny s třesem horních končetin. Je to zcela běžné a z lékařského hlediska nevýznamné.
3. Parkinsonova choroba – Toto je velice rozšířená choroba mezi starými lidmi. V principu jde o postižení hlubokých struktur v mozku (tzv. bazálních ganglií), které mají za úkol podílet se na vytváření pohybových vzorců. Třes je jen jedním z mnoha příznaků této choroby (viz příslušný článek). Parkinsonský třes je tak trochu protikladem intenčního tremoru při poškození mozečku - vidíme ho v klidu, a když se pacient pokusí něco udělat, tak třes vymizí.
4. Poškození mozečku – Mozeček je část mozku, která je zodpovědná za koordinaci pohybů. Narušení některých částí mozečku má za následek vznik tzv. intenčního tremoru. Tento třes je tak trochu opakem Parkinsonského třesu. Intenční třes v klidu prakticky nevidíme, ale při záměrném cíleném pohybu se objeví. Člověk například sáhne po předmětu, a přitom se začne třást ruka. Příčiny poškození mozečku jsou různé – úrazy, krvácení, mozkové nádory apod.
5. Hypoglykémie – Snížení hladiny krevního cukru se projevuje pocením, nervozitou, poruchami vědomí, a někdy i třesem a křečemi. Nejčastěji se objevuje u diabetiků léčených inzulinem či PADy, kteří se těmito léky předávkovali a hladina cukru jim poklesla až moc. Jako první pomoc lze užít sladký čaj nebo pečivo. Pracovníci RZP aplikují glukózu nitrožilně.
6. Delirium tremens – Tento stav vzniká u těžkého alkoholika, kterému je odejmut přísun alkoholu a jde tedy o těžší formu abstinenčních příznaků. Delirium tremens se projevuje poruchou vědomí ve smyslu snížení jeho kvality (zmatenost, agresivita) a třesem. Podobně se třesem mohou projevovat i abstinenční příznaky po odejmutí jiných návykových látek, než je alkohol.
7. Zvýšená funkce štítné žlázy – Nadměrná produkce hormonů štítné žlázy se může projevit mj. i třesem končetin a celého těla. Nejviditelnější je to při vyplavení velkého množství hormonů, což se označuje jako tyreotoxická krize. Léčba se provádí klasicky léky tlumícími funkci štítné žlázy, případná tyreotoxická krize je život ohrožující stav, který by se měl řešit při hospitalizaci v nemocnici.
8. Jaterní selhání – Poškození mozku dusíkatými zplodinami při poškození jater (typicky při alkoholizmu) má za následek řadu projevů a jedním z nich je i třes rukou. Třes rukou při jaterním selhávání se odborně označuje jako flapping tremor [fleping]. Objevuje se typicky v situaci, kdy má pacient držet ruce v předpažení. Narušený mozek to zcela nedokáže a dlaně opakovaně klesají, přičemž je nemocný svou vůlí vrací do předpažené polohy. Ruce tak vykonávají pohyby ne nepodobné mávání.
9. Esenciální tremor – Toto je zvláštní samostatné onemocnění. Projevuje se třesem rukou a má zřejmě genetický podklad, ačkoliv přesná příčina není známa. Zajímavý je fakt, že esenciální třes mizí po požití alkoholu, což může dotyčného postupně dovést k alkoholizmu.
10. Účinky různých sloučenin a otravy – Celá řada toxických sloučenin může narušit funkci mozku a způsobit třes. Třes je například charakteristický pro otravu rtutí. Kromě toho se třes objevuje i při příjmu nadměrného množství kofeinu a alkoholu. Nelze opomenout ani účinek řady léků. Některé z léků užívaných při záchvatu astmatu nebo psychiatrické léky (např. Lithium carbonicum) mohou třes rukou vyvolat.
Diagnostika: Třes spadá zejména do kompetence neurologů. Kromě získání anamnézy a neurologického vyšetření, které může a nemusí být spojeno s vyšetřením mozku zobrazovacími metodami (CT vyšetření, magnetická rezonance), lze doporučit provedení krevních náběrů (hodnoty minerálů, jaterní testy, ledvinné parametry, hladina cukru, CRP, hormony štítné žlázy apod.). Funkce nervových vláken v těle a přenos nervového signálu na svaly lze hodnotit pomocí EMG vyšetření.
Léčba: Snažíme se léčit vyvolávající příčinu třesu, je-li to možné.
