Léčba hluboké žilní trombózy dolní končetiny může probíhat ambulantně nebo za hospitalizace. Závisí na rozsahu sraženiny a její tzv. stabilitě. Velmi nebezpečnou formou je nestabilní trombóza, kdy není horní část sraženiny fixována ke stěně žíly a vlaje v ní. Tento stav zjistíme pomocí ultrazvuku žil. Takový vlající trombus se může odtrhnout, doplout krevními cévami do plic a způsobit plicní embolii. Člověk s nestabilní trombózou by proto neměl opustit lůžkové oddělení až do stabilizace trombu, což opět zjistíme kontrolním ultrazvukem.
Vlastní léčbu vedeme léky proti srážení krve. Léčbu zahajujeme podáváním injekčních nízkomolekulárních heparinů v terapeutické dávce. Nízkomolekulární hepariny, jako je např. Fraxiparine, aplikujeme 2x denně, jejich novější formy (Zibor) stačí aplikovat 1x denně. Ve stejnou chvíli nasazujeme tabletový lék Warfarin, jehož účinek ovšem nastoupí cca až po 5 dnech. Jakmile je hladina Warfarinu dostatečná, lze vysadit nízkomolekulární heparin a pacient užívá pouze Warfarin.
Warfarin se užívá dlouhodobě a pacient musí chodit na pravidelné kontroly jeho účinnosti (tzv. INR, které by se mělo udržovat v rozmezí 2-3). Délka užívání Warfarinu se řídí mnoha pravidly. Obvykle se pohybuje v řádu měsíců, ale v některých případech může být i doživotní. Je nutno poznamenat, že Warfarin se nesmí užívat v době těhotenství kvůli nepříznivému vlivu na vývoj plodu.
Existují i novější léky na ředění krve, které mohou být využity místo Warfarinu. Jsou to zejména dabigatran (Pradaxa), rivaroxaban (Xarelto) a apixaban (Eliquis). Tyto léky označujeme jako tzv. nová antikoagulancia (NOAC). Kromě léků na ředění krve je vhodné pacienta vybavit i kompresivními punčochami. Zmenšují otok a přináší úlevu.
V případě, že trombóza je velmi rozsáhlá, může lékař indikovat provedení tzv. trombolýzy. Při ní se aplikují speciální léky, které sraženinu přímo rozpouští. Vzhledem k riziku nežádoucích účinků je trombolýza v této indikaci nicméně relativně vzácně užívaným prostředkem.
Další došetření
Vznikla-li trombóza z nějaké pravděpodobné příčiny – úraz končetiny, užívání hormonální antikoncepce, operace, imobilizace – dále již nepátráme. Vznikla-li však u staršího člověka bez jasné příčiny, měli bychom vyloučit přítomnost nádorového onemocnění, obzvláště nádorů trávicího traktu (označujeme to odborně jako vyloučení sekundarity), které může být vyšší srážlivostí krve doprovázeno. My obvykle provádíme rentgen plic, ultrazvuk břicha, gastroskopii a kolonoskopii. Případné pacient musím uklidnit, že většinou se žádný nádor nenajde a příčina vzniku trombózy tak zůstává neznámá. U mladších lidí, nebo při častém výskytu trombóz v rodině dotyčného je možné pátrat po vrozených srážlivých stavech, jako je například Leidenská mutace. Celé spektrum těchto stavů lze zjistit v hematologické laboratoři ze vzorku žilní krve.
Zdroje
https://www.mayoclinic.org
https://emedicine.medscape.com
