Umělé chlopně jsou velmi důležité, mnoha nemocným umožní správnou funkci srdce a tím jim zkvalitní a prodlouží život.
Význam: Mezi srdečními oddíly se nacházejí čtyři hlavní chlopně, které umožňují tok krve tím správným směrem a brání jejímu zpětnému toku. Díky tomu může srdce jako pumpa fungovat. Vyskytuje se ovšem relativně hodně chlopenních vad, které mohou být vrozené i získané. Rozlišujeme zúžení chlopní (stenózy) a jejich nedostatečnost (insuficience). Zúžené chlopně kladou odpor proudící krvi a insuficientní chlopně propouští krev a způsobují její zpětný tok. Bez ohledu na typ poruchy chlopně může být nutné její odstranění a nahrazení chlopní umělou, v opačném případě by porucha chlopní po delší době mohla způsobit srdeční selhání a smrt. Závažnost chlopenních vad hodnotíme podle klinických příznaků a výsledku ECHO srdce.
Operační zákrok: Zákroku by mělo předcházet důkladné předoperační vyšetření včetně provedení ECHO srdce a často i koronarografie, aby byly zhodnoceny kardiovaskulární rezervy a zhodnoceno riziko zákroku. Implantace umělé chlopně je kardiochirurgický zákrok, který se provádí v celkové anestezii (uspání) a otevírá se při něm hrudník. V místě hrudní kosti pak pacientovi zůstává větší jizva.
Princip: Umělé chlopně rozlišujeme na dva základní typy – chlopně mechanické a chlopně biologické. Mechanické chlopně jsou kovové, biologické se obvykle vyrábí z prasečí nebo hovězí tkáně. Oba typy chlopní mají své přednosti i slabé stránky.
- Mechanické chlopně: Jejich předností je trvanlivost. Jakmile se jednou podaří implantovat mechanickou chlopeň, je velká šance, že vydrží až do smrti. Je zde však velká nevýhoda – mechanická chlopeň má riziko, že se na jejím povrchu začnou vytvářet krevní sraženiny s potenciálně vážnými následky (mohou se pak odtrhnout, cestovat cévami a ucpávat různé tepny v těle). Proto musí lidé s mechanickou chlopní doživotně užívat léky na ředění krve, typicky Warfarin. Červené krvinky se mohou průchodem kolem mechanické chlopně poškozovat a rozpadat se, což může vyvolat chudokrevnost. Kromě toho mají pacienti s mechanickou chlopní celoživotně zvýšené riziko infekční endokarditidy.
- Biologické chlopně: Životnost biologických chlopní je omezená na cca 10-15 let, pak by bylo potřeba je vyměnit a vystavit pacienta další operaci. Na druhou stranu však není u biologických chlopní nutnost ředit krev léky. Riziko infekční endokarditidy u pacientů s biologickou chlopní je opět zvýšené.
Kterou chlopeň zvolit? Zda zvolit mechanickou, nebo biologickou chlopeň se lékaři rozhodují u každého pacienta individuálně. Obecně řečeno je filozofie taková, že mladší lidé dostávají spíše mechanické chlopně a starší pacienti chlopně biologické. Neznamená to, že by jedny chlopně byly lepší než druhé, jde hlavně o zhodnocení poměru výhod a rizik pro daného pacienta.
Závěr: Implantace umělé srdeční chlopně je rozsáhlý zákrok a přítomnost chlopně má pro svého nositele vždy jisté nevýhody. Z toho důvodu se k implantaci umělých chlopní uchylujeme jen u pacientů, kteří to pravdu potřebují a typ umělé chlopně volíme podle individuálního pacienta. U správně indikovaného pacienta s vážnou chlopenní vadou se nicméně jedná o zákrok, který z hlediska několika let můžeme chápat jako život zachraňující.
Zdroje
http://www.heart.org
https://emedicine.medscape.com
