19. Status migrenosus
Status migrenosus je akutní situace, při které záchvat migrény trvá 72 hodin a více. Patří mezi komplikace migrény.
Migréna se řadí mezi časté primární bolesti hlavy, ženy jsou postiženy 3x více než muži. Jde o chronické záchvatovité onemocnění projevující se zejména bolestmi hlavy a dalšími doprovodným příznaky.
Tři základní formy:
1. Prostá migréna bez aury - nejčastější
2. Migréna s aurou – aura znamená neurologickou symptomatologii, která je nejčastěji senzorická - skotomy, scintilující skotom, čichové vjemy, vzácně poruchy senzitivity, či motoriky
3. Komplikovaná migréna – status migrenosus, chronická migréna (časté záchvaty), perzistující aura, migréna se vznikem infarktu CNS
Projevy: Pro migrénu je typický unilaterální výskyt bolesti hlavy se vznikem v místě očnice, v řadě případů rodinný výskyt a rozvoj během puberty. Většinou je přítomna nauzea, foto- a fonofobie. Velmi často lze odhalit konkrétní spouštěcí faktory záchvatu (menstruace, počasí, stres).
Diagnostika: Diagnóza záchvatu je poměrně snadná u člověka, o kterém víme, že migrénou trpí. Jde-li o prvotní záchvat, je to těžší, protože příznaky mohou být někdy poměrně dramatické a měli bychom vyloučit jiné závažnější příčiny cefaley (zejména SAK). U záchvatu bychom měli provést orientační neurologické vyšetření, vyloučit meningeální dráždění a v případě jakýchkoliv pochybností i zobrazovací vyšetření CNS (CT, MR). Z interního hlediska je vhodné změřit TK k vyloučení hypertenzní krize. Oční vyšetření by mělo vyloučit akutní glaukomový záchvat (obvykle zarudlé oko, palpačně tuhé a velmi bolestivé).
Prevence: Prevence vzniku záchvatů není vždy možná, ale často pomohou režimová opatření a vyhýbání se vyvolávajícím faktorům, jsou-li ovšem známé. Farmakologická profylaxe migrény zahrnuje valproáty (Convulex, Depakine Chrono, Orfiril), gabapentin (Neurontin). Kromě toho se podávají některé beta-blokátory (metoprolol, atenolol), blokátory kalciových kanálů (Verapamil). Léky druhé volby jsou tricyklická antidepresiva a SSRI.
Terapie akutního záchvatu: Lehký záchvat nemusí znamenat pracovní omezení a lze jej léčit NSA. Těžší záchvaty vyžadují pracovní neschopnost a kromě NSA obvykle vyžadují léčbu specifickými antimigrenotiky (triptany) a antiemetiky (např. Torecan). Kontraindikací triptanů je ICHS, st. po TIA nebo CMP a těžká hypertenze.
U protrahované migrény včetně status migrenosus lze podat kortikosteroidy (hydrokortison 100 mg, dexametason až 8 mg) a parenterální antiemetika, vhodnou součástí komplexního přístupu je i parenterální hydratace. Z toho vyplývá, že ideálně by měl být status migrenosus hospitalizován až do zlepšení.
Invalidní důchod může být přiznán u migrény s častými těžšími záchvaty, která nereaguje na léčbu.
