24. Hypertenzní krize
Hypertenzní krize znamená náhlé závažné zvýšení systémového krevního tlaku nad 230/130 mm Hg, které obvykle souvisí s poškozením důležitých orgánů. Velmi citlivé jsou na zvýšení krevního tlaku především tkáně CNS, oka a ledvin.
Příčiny: Hypertenzní krize může vzniknout primárně při chronicky nedostatečně léčené (nebo neléčené) hypertenzi. Druhou možností je rozvoj hypertenzní krize v rámci jiných chorobných stavů, jako jsou cévní mozkové příhody, onemocnění ledvin (renovaskulární hypertenze), feochromocytom, Connův syndrom a těhotenské gestózy.
Projevy: Základním klinickým příznakem hypertenzní krize je rozvoj hypertenzní encefalopatie, která se projevuje bolestmi hlavy a zmateností. Těžší formy hypertenzní encefalopatie mohou vyústit v poruchu vědomí. Nepříjemnou komplikací je vznik subarachnoidálního nebo intracerebrálního krvácení.
Velmi často se objevují i oční příznaky vyvolané hypertenzní retinopatií, které zahrnují poruchy vizu a rozmazané vidění při edému sítnice a papily zrakového nervu.
Náhlý vznik těžké hypertenze může vyvolat přetížení levé poloviny srdce s akutním levostranným srdečním selháním a rozvojem plicního edému. Je zvýšeno riziko vzniku nestabilní anginy pectoris nebo akutního infarktu myokardu.
Dalším orgánem citlivým na náhlé zvýšení krevního tlaku jsou ledviny. Může se rozvinou akutní forma hypertenzní nefropatie s akutním selháním ledvin.
Diagnostika: Kromě obligátní pravidelné monitorace TK a TF je vhodné při fyzikálním vyšetření vyloučit známky encefalopatie, levostranného srdečního selhání a hypertenzní retinopatie. Nezbytné je vyšetření EKG s jeho opakováním při kardiálních obtížích. Z krevních náběrů nás zajímá proBNP, kardioenzymy a renální parametry. U neurologických příznaků se doplňuje CT vyšetření mozku, u poruch zraku je indikováno oční vyšetření.
Léčba: Základem terapie je urgentní snížení krevního tlaku, ovšem v žádném případě se nedoporučuje rychlého dosažení normotenze. Za uspokojivý výsledek můžeme považovat pokles hodnot TK o 20-25% s výslednými hodnotami TK cca 160-180/100 mm Hg. Ideální sloučeninou první volby je kaptopril per os (Tensiomin v dávce 25-50 mg). Příliš rychlé snížení TK může způsobit ischemickou CMP. Následuje kontinuální podání antihypertenziv v parenterální formě, u hypertenzní encefalopatie je indikován nitroprusid sodný. Je-li přítomno akutní levostranné srdeční selhávání, je vhodná kombinace furosemidu a kontinuálně podávaných nitrátů. Výhodným preparátem ke kontinuálnímu podání je i urapidil (Ebrantil).
