27. Spontánní pneumotorax
Pneumotorax znamená přítomnost vzduchu v pleurální dutině. Jde o patologický stav, který může závažně narušit plicní funkci v důsledku kolapsu plicní tkáně. Pneumotorax je nejčastěji jednostranný, ale může se objevit i oboustranně.
Podle etiologie můžeme rozdělit pneumotorax na:
a) traumatický – doprovází typicky úrazy hrudníku
b) spontánní – může vzniknout u zcela zdravého člověka, nebo u člověka s určitými predispozicemi (plicní emfyzém, plicní cysty, cystická fibróza, vrozené poruchy pojiva
Podle místa narušení integrity pleurálního prostoru rozlišujeme pneumotorax na:
a) zevní – jeho vznik je spojen s narušením integrity hrudní stěny
b) vnitřní – vzniká v důsledku komunikace mezi pleurálním prostorem a dýchacími cestami
Podle charakteru komunikace pleurálního prostoru s okolím rozlišujeme:
a) Uzavřený pneumotorax – Šlo o jednorázové vniknutí vzduchu do pleurálního prostoru.
b) Otevřený pneumotorax – Trvá komunikace mezi pleurálním prostorem a okolím.
c) Tenzní pneumotorax – Tenzní pneumotorax je nejnebezpečnější formou pneumotoraxu. Jde o to, že komunikace pleurálního prostoru s okolím se otevírá při nádechu a uzavírá při výdechu. Důsledkem je opakované nasávání vzduchu do pleurální dutiny s narůstajícím útlakem okolních anatomických struktur včetně druhé plíce. Má dramatické projevy a bez terapeutického zákroku je smrtelný.
Klinické projevy: Malý pneumotorax se může projevit pocitem bolesti při jeho vzniku, větší pneumotorax se může projevovat bolestmi na hrudi, suchým kašlem a dušností. Tenzní pneumotorax se projeví akutně se zhoršující dušností, cyanózou a anxietou.
Diagnostika: Kromě anamnézy je důležité fyzikální vyšetření (oslabené až neslyšné dýchání při poslechu fonendoskopem nad postiženou plící, hypersonorní poklep). Potvrdit pneumotorax a zhodnotit jeho rozsah umožní prostý rentgen hrudníku. Je-li pneumothorax spojen s traumatem, je vhodné provést i CT vyšetření hrudníku.
Terapie: Rozsahem malé a klinicky nevýrazné spontánní pneumotoraxy lze léčit konzervativně a leckdy i ambulantně. Rozsáhlejší pneumotorax s klinickými příznaky by měl být vyřešen podtlakovou drenáží. Drén se zavádí ve 2-3. mezižebří v medioklavikulární čáře. Tenzní pneumotorax musí být urgentně převeden na otevřený pneumotorax vpichem duté jehly do postiženého pleurálního prostoru a následně je indikována hrudní drenáž.
Mohou být zvažovány i operační metody léčby. Mezi indikace patří recidivující pneumotorax, pneumotorax nereagující do 7 dnů na hrudní drenáž a pneumotorax v rámci těžšího poranění hrudníku.
