Uzávěr tepny je akutní stav, který ohrožuje některé tkáně či orgány, v některých případech dokonce i život postiženého. Tepny vedou do tkání kyslík a živiny, uzavření některé z tepen ochudí tkáně o tyto životně důležité sloučeniny. Význam má zejména přerušení dodávky kyslíku, bez kterého tkáně nejsou schopné přežívat ani z krátkodobého pohledu. Nedostatek kyslíku se odborně označuje jako ischemie.
Příčiny: K uzávěru tepny dochází nejčastěji krevní sraženinou. Ta se buďto vytvoří v cévě přímo v místě uzávěru (krevní sraženinu nazýváme jako trombus) nebo se vytvoří jinde v krevním řečišti, odtrhne se a doputuje na jiné místo, kde uzavře některou z tepen (krevní sraženinu označujeme v tomto případě jako embolus). Zdrojem těchto embolů jsou například krevní sraženiny vznikající v srdečních síních při poruše rytmu známé jako fibrilace síní.
Pozn: Spíše jako doplnění a zamyšlení v diferenciální diagnostice pro mediky bych udal některé vzácnější příčiny uzavírání tepen – Raynaudova choroba u horních končetin, uzávěr odstupujících tepen aorty při její disekci, traumatické uzávěry tepen při těžkých poraněních, uzávěry při Bürgerově chorobě apod.
Častý mechanizmus akutního tepenného uzávěru - dlouhou dobu rostoucí aterosklerotický plát praskl a v tomto místě vznikla sraženina, která ucpala cévu.
Projevy: Pochopitelně záleží na tom, která z tepen v našem těle se uzavře a jaký orgán je poškozen. Z nejvýznamnějších udejme například infarkt myokardu (uzávěr některé ze srdečních tepen), ischemická mozková mrtvice (uzávěr některé z mozkových tepen) či smrtelně nebezpečný cévní ileus (uzávěr některé z tepen zásobujících střeva). O všech těchto chorobách si můžete přečíst v příslušných článcích a já bych se v tomto textu dále zabýval tepenným uzávěrem dolních končetin, který jsem dosud nezpracovával.
Dojde-li k náhlému uzávěru tepny dolní končetiny (ať již na podkladě trombu či embolu), jedná se o akutní stav, který hrozí jejím nezvratným poškozením. Stav se projevuje bolestí a bledostí postižené končetiny. Bolest končetiny je příznak typický pro většinu tepenných uzávěrů a je de facto pozitivním znakem – co bolí, to je stále ještě naživu. Kromě toho postižena končetina zchladne, pohmatově pod místem uzávěru nenajde lékař na tepnách žádný pulz. Postižení nervů v dané končetině bývá spojeno s poruchami citlivosti a v těžkých případech i hybnosti.
Diagnostika: Základem je anamnéza a fyzikální vyšetření u pacienta s náhle vzniklou prudkou bolestí v dolní končetině. Z anamnézy může být významné, zda pacient před vznikem akutních obtíží trpěl ischemickou chorobou dolních končetin (ICHDK), či zda došlo k tepennému uzávěru náhle. V prvním případě je pravděpodobnější, že sraženina vznikla přímo v místě uzávěru v již zúžených tepnách končetiny při ICHDK (trombus), v druhém případě je pravděpodobnější zdroj krevní sraženiny jinde (embolus).
Fyzikální vyšetření by mělo srovnat obě dolní končetiny a rozdíly mezi nimi – barvu (bledost postižené končetiny), chlad, nepřítomnost pulzací tepen. Dobře provedená anamnéza a vyšetření nám v ideálním případě dají prakticky jasnou diagnózu. Přesnější informace o místě uzávěru nám dá duplexní ultrazvuk tepen či v ideálním případě angiografie. Angiografie kromě zobrazení cévního řečiště může být ihned následována zprůchodněním tepny (viz léčba), ale naneštěstí není v akutní fázi vždy hned k dispozici.
Léčba: Od objevení se obtíží máme několik hodin než končetina nenávratně odumře, do té doby se proto musí uzávěr vyřešit. V akutní fázi se nitrožilně podají léky na ředění krve (obvykle heparin) a léky tlumící bolest (někdy jsou potřeba silné opiáty). Pacient by měl být hospitalizován v lůžkovém zařízení, kde je dostupná péče cévních chirurgů. Léčebný postup může být konzervativní, nebo v různé míře invazivní.
- Konzervativní postup spočívá v podání velmi účinných sloučenin, které sraženinu rozpustí (odborně trombolýza). Rizikem tohoto postupu je však nežádoucí krvácení v jiných částech těla.
- Invazivnější, ale neoperační řešení spočívá v nabodnutí postižené tepny, zasunutí pracovního nástroje do jejího vnitřku a odsátí krevní sraženiny (odborně perkutánní aspirační tromboembolektomie). Operační řešení spočívá ve vytvoření přístupu k postiženému místu tepny a mechanickému odstranění sraženiny speciálními nástroji (odborně Fogartyho tromboembolektomie). Teoreticky lze provést angiografii postižené končetiny s následným rozšířením uzavřeného místa balonkem a implantací stentu, který udrží cévu otevřenou. V akutních případech se nicméně dává přednost spíše výše zmíněným léčebným postupům.
Dodejme, že po úspěšném obnovení prokrvení je ischemická část těla dále poškozena tzv. reperfuzním poškozením, ale tomu se vyhnout prakticky nelze. V případě, že postižená končetina je již neschopná života (avitální), je nutné provést její amputaci. Po záchraně (či amputaci) končetiny je nutné se zamyslet nad vlastní příčinou vzniku krevní sraženiny a tuto příčinu léčit, je-li to možné. Tak se snažíme zabránit recidivě obtíží.
Zdroje
https://www.medscape.com
https://www.ncbi.nlm.nih.gov
