Užívání pervitinu je specialitou České republiky. Pervitin je oblíbenou návykovou drogou mezi nižšími sociálními vrstvami, chemicky jako metamfetamin. Metamfetamin není nijak novou drogou, poměrně masově byl užíván německou armádou za Druhé světové války, protože zvyšoval aktivitu, nebojácnost a schopnosti vojáků v boji. Pervitin se vyrábí z efedrinu, který je součástí řady léků. Jeho roztok může být aplikován nitrožilně, práškovou formu lze šňupat (podobně jako kokain).
Účinek: Metamfetamin je poměrně silné stimulans centrálního nervového systému. Způsobuje euforii, tlumí pocit únavy, snižuje chuť k jídlu. Člověk pod vlivem pervitinu má rozšířené zornice, rychle mluví, cítí se příjemně, bývá roztěkaný a nepozorný. Celkově je účinek podobný kokainu, ale je o něco méně vyzpytatelný.
Předávkování: Předávkování může způsobit akutní psychózu s delirantním stavem, kdy je předávkovaný člověk silně zmatený a trpí halucinacemi, někdy je agresivní a může být nebezpečný sobě i svému okolí. Kromě toho bývají přítomny i fyzické projevy, jako je bušení srdce, zrychlený dech, zvýšený krevní tlak, zvýšená teplota, silné pocení a třes. Předávkovaný člověk má vysoké riziko vzniku závažných poruch srdečního rytmu a rozpadu svalové hmoty (rabdomyolýza).
Diagnostika: Několik dnů po požití může být metamfetamin potvrzen v krvi a moči uživatele. Po 3 dnech z organizmu mizí a již nemusí být detekovatelný.
Chronické užívání: Dlouhodobé užívání způsobuje psychickou závislost, touha po droze je silná. Droga narušuje osobnost uživatele a přímo poškozuje jeho mozek. Postižený jedinec se může stát paranoidní, ztrácí sociální návyky, typicky dochází k rozpadu rodinného života. Někdy se objevují příznaky schizofrenie nebo Parkinsonovy nemoci, které jsou dány poškozením neuronů a jejich spojů. Období bez dávky jsou nepříjemná, závislý člověk upadá do apatie a mívá depresivní stavy. Z hlediska fyzického dochází k poklesu tělesné hmotnosti vlivem potlačené chuti k jídlu a mohou být přítomny i další známky podvýživy.
Léčba: U akutního předávkování a otravy je nutná hospitalizace, monitorace, zajištění dostatečné hydratace, podávání léků na snížení krevního tlaku a zpomalení tepové frekvence. Při zvýšené teplotě musí být postižený chlazen, agresivita a neklid si obvykle vynucují fyzické omezení (kurtování) nebo lékové utlumení.
Chronické užívání pervitinu vyžaduje klasickou odvykací terapii, která typicky probíhá za dlouhodobější hospitalizace na psychiatrickém oddělení. Problémem je celkově malá spolupráce narkomanů, která může být zapříčiněna i jejich narušenou psychikou.
Zdroje
https://www.aafp.org
https://www.drugabuse.gov
