Bodnutí včelou je v letních měsících poměrně časté a do značné míry pro něj platí to samé jako pro bodnutí vosou či sršněm. Jed tohoto hmyzu sice není příliš silný, ale přesto může způsobit vážné příznaky včetně smrti.
Příčiny: Po bodnutí včelou (vosou, sršněm) se nám do krve dostane malá dávka jejich jedu. Tento jed může na náš organismus působit dvěma způsoby.
1. Působí na nás jako jakákoliv jiná jedovatá látka, tj. otráví nás. Dávka, kterou při jednom bodnutí dostaneme, je nicméně z hlediska jedovatosti bezvýznamná a smrt člověka jako důsledek otravy způsobit nemůže. V jedu se vyskytují četné látky, které poškozují buňky a způsobí nepříjemnou bolest v místě vpichu. Ve vosím jedu je také malá dávka sloučeniny zvané histamin. Vysoké dávky jedu již každého z nás na životě ohrozit mohou.
2. Jed poměrně často způsobuje alergickou reakci. To je zásadní problém, protože smrtelná alergie může vzniknout i po jediném bodnutí. Kromě histaminu se totiž v jedu včely vyskytuje i řada dalších látek, které bývají silnými alergeny. I na jejich malé množství může imunitní systém zareagovat prudkou alergickou reakcí, což nakonec vede k vyloučení velkého množství histaminu a dalších sloučenin z tzv. žírných buněk v našem organizmu. Neohrožuje nás tedy jed sám o sobě, ale naše vlastní imunita. Detaily o průběhu alergické reakce najdete v příslušném textu.
Co to znamená?
- Účinek jedu jako takového závisí na dávce, zatímco alergická reakce na dávce nezávisí.
- Účinky jedu jako takového budou působit na každého bodnutého, zatímco alergická reakce vznikne jen u někoho.
Projevy: Projevy můžeme rozlišit podle několika situací.
1. Jedno nebo několik bodnutí bez alergické reakce – Toto je nejčastější situace a projevem je bolest, zrudnutí a otok kolem místa bodnutí. Nebezpečné je to tehdy, když nás včela bodne do nevhodného místa, jako je například jazyk. Jeho otok a zvětšení může ucpat dýchací cesty a my se udusíme.
2. Velké množství bodnutí (desítky až stovky) bez alergické reakce – Zaúčinkuje velké množství jedu, který rozšíří cévy a zvýší propustnost cévních stěn pro tekutiny. Mezi příznaky se proto řadí otoky (z tekutiny uniklé z cév) a selhání krevního oběhu. Celé je to svými projevy hodně podobné alergickému anafylaktickému šoku. Tato situace se řeší ve filmu Cena medu, kdy na malé dítě spadne včelí hnízdo.
3. Jedno nebo více bodnutí spojené s alergickou reakcí – Tohle bývá vážný stav. Slabší alergická reakce se projeví větším místním otokem, než jaký vznikne u nealergika, někdy vznikne alergická kopřivka. V horším případě může vzniknout i astmatický záchvat, či dokonce anafylaktický šok. Informace o nich (příčiny, projevy) najdete v příslušných textech.
Diagnóza: Pro diagnózu postačuje informace o včelím bodnutí, přítomnost vpichu a zjištění jakékoholiv výše zmíněného příznaku.
Prevence: Všichni se musíme snažit vyhnout situaci, při níž bychom dostali velké množství žihadel. Zejména to znamená nepřibližovat se ke včelařským úlům a k vosím hnízdům. Situaci, kdy vás v přírodě bodne jedna včela, či vosa už se tak dobře zabránit nedá. Problém je, že lidé se ve vztahu k alergii na bodnutí dělí na dva typy – ti, co o své alergií vědí a pak ti, kteří si nemohou být jistí, jak na bodnutí zareagují. Nikdo zkrátka nemůže s určitostí vědět, jak jeho organismus na konkrétní bodnutí zareaguje.
Léčba: Pokud se jedná o jedno nebo několik málo bodnutí, je nejlepší postižené místo chladit (zmírní se otok) a jistě neuškodí vzít si tabletu některého z antihistaminik, což jsou protialergické léky působící proti účinkům histaminu. Velmi šikovná jsou antihistaminika ve formě masti, kterým si potřeme postižené místo. Nejznámější je asi Fenistil. Podle babských rad je dobré na místo bodnutí přikládat plátky cibule, prý to pomáhá.
- Pokud došlo k bodnutí do jazyka nebo do krku, hrozí vznik otoku a udušení. Zavolání rychlé záchranné služby je v tomto případě nejlepším řešením.
- Při pobodání stovkami žihadel musí být člověk převezen do nemocnice na oddělení JIP, či ARO a být intenzivně léčen. Jinak tento stav může skončit smrtí.
- Pokud začnou vznikat příznaky astmatu a anafylaktického šoku – dušnost, kolapsový stav, rychlý puls, prudké snížení krevního tlaku – je opět životně důležité zavolat rychlou záchrannou službu. Obecně se podávají léky proti alergii. První pomocí může být aplikace kortikoidu do žíly, nebo ještě lépe aplikace adrenalinu (např. lék EpiPen) do stehenního svalu. Adrenalinem v této formě bývají lékařem vybaveni lidé s prudkou a těžkou alergickou reakcí v anamnéze.
