Vpáčený hrudník se označuje odborným termín jako pectus excavatum [pektus ekskavátum]. Tato vrozená deformace hrudníku není až tak vzácná a svému nositeli přináší řadu obtíží, z nichž pouze některé lze prostředky moderní medicíny uspokojivě řešit.
Příčiny: Přesnou příčinu poruchy neznáme, je zcela jistě geneticky daná. Porucha je vrozená, lze ji dobře rozeznat již u dětí, častější výskyt je u chlapců než u dívek. Vyšší výskyt případů vpáčeného hrudníku byl pozorován u pacientů s Marfanovým syndromem.
Projevy: Dochází k deformaci hrudní kosti a žeber. Hrudní kost je vpáčená do hrudníku, může být i dále deformovaná, či rotovaná. Na pohled to vypadá jako prohlubeň, která je typicky v místě prsního svalu. U žen dochází k výraznější deformaci prsu na straně postižení. Může být přítomna narušená funkce orgánů, které se nacházejí v hrudníku, zejména srdce a plic. Horší funkce dýchacích svalů vede k omezení funkční kapacity plic, lidé se vpáčeným hrudníkem jsou méně fyzicky výkonní a snadněji se unaví a zadýchají. Těžší formy nemoci mohou vyvolat i snížení srdečního výdeje (množství pumpované krve) s občasnými pocity bušení srdce a námahovou dušností (kdy se kombinuje s plicním postižením). Velmi výrazné jsou i psychické problémy dané kosmetickými důsledky vady.
Diagnostika: Diagnózu většinou učiní dětský lékař spolu s ortopedem. K dovyšetření je většinou potřeba rentgen hrudníku a k přesnějšímu zhodnocení stavu v dutině hrudní i CT vyšetření. Funkci srdce a plic lze vyšetřit pomocí ECHO, spirometrie a dalších funkčních vyšetření plic.
Léčba: Záleží na tíži vady. U málo závažných vad se někdy zkouší postupovat konzervativně, nutné je pravidelné cvičení a posilování správných svalových skupin trupu. U vážnějších forem vady se provádí různé chirurgické zákroky k nápravě vady a nastolení normálních anatomických poměrů, často je nutná spolupráce s plastickou chirurgií – rekonstrukce prsů u žen za využití implantátů apod.
Zdroje
https://medlineplus.gov
https://www.mayoclinic.org