Vymknutí kloubu je nepříjemný a bolestivý stav, jehož důsledky obvykle řeší lékaři s ortopedickým zaměřením. Kloub je vždy tvořen dvěma (nebo více) kostními kloubními plochami, které na sebe naléhají. V případě vymknutí (luxace) dojde ke krátkodobému, nebo přetrvávajícímu narušení naléhání těchto ploch.
Pozn: Existuje i stav známý jako podvrtnutí kloubu. Podvrtnutí označujeme jako distorzi a znamená „jen“ poranění měkkých tkání kloubu bez postižení jeho kostních struktur.
Příčiny: Nejčastěji se setkáváme s vymknutím kloubů na končetinách. Typickou příčinou vymknutí kloubu je působení fyzické síly na daný kloub, typickým příkladem jsou různé úrazy. Riziko se zvyšuje u netrénovaných jedinců, kteří nemají dostatečně vyvinuté stabilizující svaly a vazy v okolí kloubu. Podobně je vyšší riziko u lidí s vrozenými poruchami pojivové tkáně (např. Ehlers-Danlosův syndrom). Speciálně v oblasti kyčlí může vymknutí kloubu snadno vznikat u neléčené vrozené dysplazie kyčelního kloubu.
Projevy: Základním projevem vymknutého kloubu je jeho silná bolest a otok okolních měkkých tkání. Bolest se zhoršuje při pohybu a funkce postiženého kloubu je více či méně narušena. Pokud se vykloubené plochy samovolně vrátily do původní pozice, má kloub víceméně normální tvar. V případě, že porucha naléhání kloubních ploch trvá a došlo k úplnému vykloubení, je přítomna viditelná deformace v místě kloubu.
Komplikace: Častou komplikací je poranění měkkých struktur v okolí kloubů, jako jsou kloubní vazy, kloubní pouzdro a další. Nemusí dojít k jejich úplnému zhojení, což může vést k následným obtížím funkce kloubu, a někdy se i zvyšuj riziko vzniku opakování luxace i při menší působící síle. Nepříjemnou komplikací je poškození blízko uložených nervů s následnými poruchami citlivosti a-nebo hybnosti v inervované části těla. Při podezření na tento problém musí být přivolán neurolog.
Diagnostika: Diagnózu vymknutí kloubu obvykle určuje ortoped, chirurg, nebo jiný lékař na traumatologické ambulanci. Kromě anamnézy úrazu a fyzikálního vyšetření postiženého kloubu je nutné provedení rentgenového vyšetření k vyloučení přítomnosti zlomeniny některé z kostí.
Léčba: Pokud došlo k vykloubení, které se samo nespravilo, je třeba provést repozici, tj. kloubní plochy „nahodit“ do původního postavení. To může být velmi bolestivé a v takovém případě je nutná celková anestezie (uspání). Jinak je nutné následné nezatěžování kloubu (většinou pomocí jeho znehybnění), podávání léků proti bolesti a případně léků proti otokům. V řadě případů je nutná opatrná rehabilitace.
Zdroje
https://www.mayoclinic.org
https://www.healthline.com
