Hleny v dýchacích cestách jsou poměrně nepříjemné a často bývají spojeny s bolestmi v krku a kašlem. Zahlenění obvykle doprovází zejména infekční choroby dýchacích cest nebo onemocnění spojená s neinfekčním podrážděním průdušek a plicní tkáně.
Příčiny:
1. Infekce horních cest dýchacích – Vykašlávané hleny nacházíme zejména u akutní laryngitidy (zánět hrtanu). Kromě toho se může vysmrkávání a vykašlávání hlenů objevit u zánětu vedlejších dutin nosních. Hlen a hnis, který se v nich produkuje může totiž zatékat do dýchacích cest, dále je dráždit a vést k vlhkému kašli. Typické je to v noci, kdy je v horizontální poloze zatékání hlenu do dýchacích cest snazší.
2. Infekce dolních cest dýchacích – Záněty průdušek a zápaly plic jsou obvykle doprovázeny tvorbou hlenu, který pak nemocný vykašlává. Stavy bývají spojeny s horečkami, schváceností a dušností. Speciální a dnes naštěstí v ČR již relativně vzácnou infekční příčinou vykašlávání hlenů je tuberkulóza. Pro ni je typická příměs krve v hlenu.
3. Chronické záněty průdušek a CHOPN – Tyto nemoci jsou spojené s dlouhodobým vystavováním se škodlivinám, které dráždí průdušky. Typicky se jedná o cigaretový kouř a tak jsou chronické záněty průdušek běžným onemocněním kuřáků. Ranní zahlenění, odkašlávání hlenů a záchvaty dušnosti pak provází kuřáka celý jeho život. Vzhledem k tomu, že chronické onemocnění průdušek a plic vede k přetěžování srdce jsou pak tito lidé ohrožení častějšími srdečními příhodami a srdečním selháním.
4. Rakovina plic – Rozsáhlejší nádorové ložisko komunikující s některou z průdušek může drážděním způsobovat záchvaty kašle a nadprodukci hlenu v postižené části plíce. Letitého kuřáka nemusí tyto příznaky nijak znepokojit, protože se podobají projevům zánětu průdušek. Velmi varovným příznakem je však vykašlání hlenu s příměsí krve.
5. Cystická fibróza – Oproti výše uvedeným jde o vzácné onemocnění, které je vrozené a nevyléčitelné. Podstatou je geneticky daná porucha transportu některých iontů v těle, což vede mj. k poruše tvorby sekretu v dýchacích cestách. Ten se tvoří u všech lidí a pomáhá zvlhčovat dýchací cesty. U nemocných s cystickou fibrózou ovšem vzniká abnormálně hustý a lepivý hlen, který dýchací trubice ucpává a hromadí se v nich.
Diagnostika: U pacienta vykašlávajícího hlen nás zajímá, jak dlouho obtíže trvají, zda jsou přítomné známky infekce (zejména horečka), barva hlenů (bílá, žlutá, zelená, s příměsí krve apod.). Z anamnézy je podstatné zejména to, zda je pacient kuřák. Samotné hleny můžeme nechat vyšetřit na mikrobiologii na přítomnost bakteriálních kmenů, které mohou způsobovat infekce dýchacích cest. Dlouhodobější vykašlávání hlenu, obvykle je-li spojeno s nálezem příměsi krve, by mělo vést k provedení rentgenu plic. U kuřáků s chronickou bronchitidou se většinou provádí funkční vyšetření plic (zejména spirometrie). Při něm pacient na pokyn lékaře dýchá do speciálních přístrojů, které umí vypočítat kapacitu a funkční schopnosti jeho plic.
Léčba: Je-li to možné, pak léčíme příčinu vykašlávání hlenů (např. antibiotika u bakteriálních infekcí), k úlevě symptomů podáváme léky na rozpouštění hlenů a usnadňující vykašlávání (mukolytika), jako jsou např. preparáty ACC, Mucobene, Erdomed, Bromhexin, Ambrobene, Ambrosan, Ambroxol, Mucosolvan a mnohé další. Odpočinek a dostatečný přísun teplých tekutin je vhodným doplňkem léčby. Tekutiny brání dehydrataci, ulehčí odkašlání hlenů a teplá tekutina nepřímo prohřívá dýchací cesty.
Zdroje
https://www.nursingtimes.net
https://www.ncbi.nlm.nih.gov
