Zánět průdušek se odborně označuje jako bronchitida. Jde o zánětlivé onemocnění trubicovitých větví dýchacích cest (průdušky neboli latinsky bronchy), které se vystupují z průdušnice (trachea) a větví se na stále menší a menší trubičky, které vyúsťují do plicních sklípků, kde dochází k výměně dýchacích plynů.
Pozn: Existuje i podobně znějící onemocnění - bronchiolitida - které je však poněkud odlišné. Bronchiolitida postihuje drobné průdušinky (bronchioly) a vyskytuje se u malých dětí.
Zánět průdušek můžeme rozdělit na akutní a chronický.
1. Akutní bronchitida – Jedná se o zánětlivé infekční onemocnění průdušek, které je obvykle způsobeno viry. Oslabené sliznice mohou být nicméně následně napadeny i bakteriemi (často streptokoky). Většinou začíná jako zánět horních cest dýchacích, kdy se infekce rozšíří do průdušnice a odtud pak dále do průdušek.
Projevy: Při postižení nosohltanu se nemoc projevuje chřipkovými příznaky, dominuje bolest v krku. Při onemocnění průdušnice a průdušek se objeví dráždivý kašel, který může být nejprve suchý a později spojený s vykašláváním hlenů. Chřipkové příznaky přetrvávají a spíše se stupňují – roste horečka, objevuje se celková schvácenost. Nepříjemnou komplikací je napadení oslabené sliznice bakteriemi a vznik bakteriálního zánětu, který může vyústit až v zápal plic.
Diagnostika: Diagnóza je v podstatě jasná z příznaků, jedná se o běžné onemocnění. Při poslechu plic fonendoskopem uslyšíme při výdechu charakteristické "bronchitické zvuky", kterým říkáme vrzoty a pískoty. Cenné je vyšetření krve, kde hledáme projevy zánětu, zejména vzrůst koncentrace sloučeniny známé jako CRP. Jeho zvýšení nám může pomoci odlišit virovou infekci (méně výrazné zvýšení CRP) od bakteriální (výrazné zvýšení CRP). V případě podezření na rozvoj zápalu plic je vhodné provést rentgen hrudníku, který jej potvrdí, či vyloučí.
Léčba: Jedná-li se o virové onemocnění, je jedinou možností klid na lůžku, dostatek tekutin a celkový odpočinek. Při teplotě se používají nesteroidní protizánětlivé léky a paracetamol. K lepšímu vykašlávání hlenů se podávají léky rozpouštějící hlen v tabletové nebo tekuté formě, jako jsou např. preparáty ACC, Mucobene, Erdomed, Bromhexin, Ambrobene, Ambrosan, Ambroxol a Mucosolvan. Všechna tato opatření snižují riziko přechodu virového zánětu v zánět bakteriální, což je běžné při přechození nemoci. V takovém případě jsou nejlepší možností antibiotika.
2. Chronická bronchitida – Toto je chronické neinfekční onemocnění, které je způsobeno trvalému vystavení dýchacích cest dráždivým látkám z vnějšího prostředí. V drtivé většině se jedná o efekt cigaretového kouře. Sliznice průdušek je kouřem drážděna, mění se a ztlušťuje, zvyšuje se v ní počet imunitních buněk. V takto drážděné sliznici stoupá tvorba hlenu.
Projevy: Chronická bronchitida se projevuje chronickým kašlem, obvykle s vykašláváním hlenů. Nejhorší bývají příznaky po ránu. Nemoc je odborně definována jako „chronický kašel s tvorbou hlenů, který trvá alespoň 3 měsíce ve dvou po sobě jdoucích letech“. Zánětlivé změny dýchacích cest mohou postupně vést k zužování průdušek, které se dají objektivně stanovit při funkčních vyšetřeních plic. Přítomné zúžení průdušek se odborně označuje jako obstrukce, a je-li potvrzena, nemluvíme již o prosté chronické bronchitidě, ale o CHOPN (Chronická Obstrukční Plicní Nemoc), do které chronická bronchitida postupně přechází, a které jsem věnoval zvláštní článek.
Diagnostika: Důležitá je informace o kouření a relativně dlouhodobém přetrvávání obtíží. Při poslechu plic fonendoskopem opět uslyšíme bronchitický nález podobně jako u akutní bronchitidy. Význam mají již výše zmíněné funkční plicní vyšetření, zejména spirometrie. Při těchto vyšetřeních pacient dýchá podle pokynů vyšetřujícího do různých přístrojů a je hodnocena funkce plic. Tato vyšetření mohou odlišit chronickou bronchitidu (prakticky normální nález) od CHOPN (nález obstrukce).
Léčba: Zcela zásadní je vyhýbat se vyvolávající příčině, tj. přestat kouřit. Mohou se podávat i léky usnadňující odkašlávání. V případě vzniku CHOPN pak existuje celá řada léků „rozšiřujících průdušky“ (bronchodilatancia), které musí nemocný trvale a doživotně užívat a u těch nejtěžších stavů může být výhodná domácí oxygenoterapie.
Zdroje
https://www.mayoclinic.org
https://www.healthline.com
