V běžném životě mluvíme o zánětu žaludku tehdy, když sníme něco špatného a máme pak krátkodobé trávicí obtíže jako jsou nevolnost a zvracení. Ve skutečnosti je to mnohem složitější – zánětlivé změny žaludeční sliznice mohou mít řadu příčin a i důsledky mohou být různé – od banální několikadenní nevolnosti až po chronické trávící obtíže, chudokrevnost, nebo dokonce nebezpečnou rakovinu žaludku.
Hned v úvodu je také nutné zdůraznit, že lékařsky správná diagnóza zánětu žaludku se dá udělat pouze na základě vyšetření vzorku žaludeční sliznice pod mikroskopem a nijak nesouvisí se závažností obtíží. Silně zvracející člověk, který snědl zkažené jídlo, nemusí mít na sliznici žaludku nijak závažný nález, a naopak mnohé velmi těžké záněty žaludku se nemusí projevovat nijak.
Příčiny: Akutní záněty žaludku jsou běžně spojeny s akutními infekcemi trávicí trubice (campylobacter, rotaviry, salmonela apod.) Akutní zánět může být vyvolán i alkoholovým excesem. Alkohol se se sliznicemi nemá moc rád a poškozuje je. Dohromady s kocovinou může krátkodobý zánět žaludku způsobit dočasné žaludeční obtíže a nechutenství po prohýřené noci. U chronických alkoholiků může vzniknout chronický zánět žaludku. Podobně jako alkohol mohou působit i nesteroidní protizánětlivé léky, jako je například Brufen, Aspirin, Diclofenac a mnohé další. Vzhledem k tomu, jak jsou tyto léky celospolečensky využívané, je jejich nežádoucí efekt obrovský. Zánětlivé změny ve sliznici mohou být vyvolány i návratem trávicích šťáv ze střeva do žaludku a jejich působením na žaludeční sliznici (odborně tzv. duodenogastrický reflux). Velmi často zmiňovaným původcem chronického zánětu žaludku je bakterie Helicobacter Pylori. Tato bakterie žije v žaludcích podstatné části populace. Mnohdy nedělá obtíže, ale někdy může způsobovat chronické záněty, které mohou způsobit závažné komplikace včetně vzniku vředů a-nebo rakoviny žaludku. Při výčtu původců zánětu nesmíme zapomenout ani na tzv. autoimunitní zánět žaludku. Naše protilátky začnou napadat žaludeční sliznici, původ této autoimunitní reakce je ovšem nejasný.
Projevy: Projevy mohou být velmi zrádné. Akutní záněty žaludku se klasicky projeví bolestmi v nadbřišku, nechutenstvím a zvracením. Někdy může být přítomna i lehce zvýšená teplota. Laicky si to můžeme představit jako takovou „střevní chřipku se zvracením“. Chronické dlouhotrvající záněty žaludku bývají mnohem zrádnější a zákeřnější. Někdy může být přítomno hubnutí, trvale drážděná sliznice může lehce krvácet a způsobovat chudokrevnost z nedostatku železa, jindy může dojít k narušení vstřebávání vitaminu B12, což vyústí v tzv. perniciózní anemii. Chronické dráždění sliznice ovšem může skončit i vznikem žaludečního vředu a-nebo rakoviny žaludku. To je dáno tím, že trvalé dráždění sliznice vyvolává histologické změny sliznice (odborně intestinální metaplázie) a ty mohou časem v některých případech přejít až do nádorových změn.
Diagnostika: Pacienty s akutními a krátkodobými obtížemi většinou invazivněji nevyšetřujeme, máme-li však z některých výše zmíněných příznaků podezření na chronický zánět žaludku, je ideálním vyšetřením gastroskopie. Během gastroskopie si lékař sliznici žaludku prohlédne a může najít řadu změn, které pro zánět svědčí (překrvení sliznice, zarudnutí, otok sliznice, stopy po drobném krvácení, žaludeční vředy, apod.). Vzhledem k tomu, že zánět žaludku je mikroskopický termín, musí však lékař odebrat přístrojem vzorky sliznice k vyšetření pod mikroskopem, které vyvrátí nebo potvrdí diagnózu zánětu a určí jeho tíži. Kromě odběru vzorků sliznice lze odebrat i vzorky na vyšetření přítomnosti Helicobactera Pylori.
Léčba: Závisí na typu zánětu žaludku. Jsme-li toho schopni, odstraňujeme vyvolávající příčinu (viz. výše). Akutní záněty včetně vředů se léčí nejčastěji léky proti překyselení žaludku. Ty utlumí tvorbu kyseliny a pomohou zahojit sliznici. Při nálezu Helicobactera Pylori ho přeléčujeme antibiotiky. Vede-li chronický zánět k nedostatku vitaminu B12, pak ho podáváme ve formě injekcí. Nejsme-li schopni příčinu zánětu odstranit, pak pacienta alespoň sledujeme a jednou za čas odebíráme při gastroskopii vzorky na vyšetření pod mikroskopem. Najdeme-li ve vzorcích varovné známky slizničních změn, které by mohly vést ke vzniku rakoviny, může být někdy nutné nechat žaludek preventivně chirurgicky odstranit.
Zdroje
https://www.mayoclinic.org
https://www.healthline.com
