Zánět děložního hrdla se odborně označuje jako cervicitida. Hrdlo děložní (cervix) je důležitá oblast pohlavní soustavy u ženy. Jde o oblast dolní části dělohy, v níž děloha přechází v pochvu. Část cervixu směřující do děložní dutiny se označuje jako endocervix a druhá část směřující do pochvy označujeme jako ektocervix.
Příčiny: Záněty děložního hrdla mohou být infekční i neinfekční. Z infekčních příčin může jít o celou řadu mikroorganizmů, které do oblasti děložního čípku pronikly skrz pochvu. Kyselé prostředí pochvy sice škodlivé mikroorganizmy poškozuje, ale i tak se jejich průnik nedá zcela vyloučit. V řadě případů jde o sexuálně přenosné nemoci, jako jsou chlamydie, trichomoniáza, kapavka, HPV virus nebo mykoplazmové infekce. Celkově lze říci, že riziko vzniku infekční cervicitidy je vyšší u žen s promiskuitním chováním, které preferují nechráněný sex.
Z neinfekčních příčin může být příčinou zánětů děložního hrdla alergická reakce (u relativně vysokého počtu žen se objevuje lokální alergie na latexové kondomy, nebo na pesary), nebo podráždění způsobené přítomností cizího tělesa v pochvě (typicky menstruační tampon). Neinfekční záněty se častěji objevují u žen po přechodu, u kterých dochází k poklesu koncentrace pohlavních hormonů, což má negativní vliv na kvalitu sliznice pohlavního traktu včetně hrdla děložního.
Projevy: Záněty děložního hrdla mají podobné projevy jako jiné záněty dolní části ženské pohlavní soustavy. Mohou se objevit bolesti břicha situované do podbřišku a tyto bolesti mají tendenci se zhoršovat při pohlavním styku. Ženy vcelku často trpí gynekologickým výtokem, který může zapáchat, a někdy se objevuje i gynekologické krvácení. Těžší infekční záněty mohou být doprovázeny horečkou.
Komplikace: Velmi zrádný je fakt, že řada sexuálně přenosných zánětů děložního hrdla může probíhat bezpříznakově, rozšířit se na další části pohlavního traktu a způsobit řadu komplikací včetně neplodnosti. Kromě toho chronický zánět děložního hrdla vyvolaný virem HPV velmi výrazně zvyšuje riziko vzniku rakoviny děložního čípku.
Diagnostika: Záněty děložního hrdla může vyšetřuje obvykle gynekolog. Z anamnézy jsou důležité informace, které nám dávají informace o sexuálním chování ženy a míře rizika sexuálně přenosných nemocí. Klasické fyzikální vyšetření zahrnuje vyšetření pochvy a zevní části děložního hrdla pomocí gynekologických zrcadel (děložní hrdlo může být viditelně zarudlé) a umožňuje odebrat stěry na mikrobiologické vyšetření. Přesnější vizualizaci této oblasti umožňuje kolposkopie. Přítomnost některých infekcí může být zjištěna i sérologicky z krve.
Terapie: Základem terapie infekčních zánětů jsou podle vyvolávajícího mikroorganizmu buď antibiotika, nebo léky účinkující proti prvokům nebo plísním. U neinfekčních zánětů je nutné zjistit příčinu obtíží a vyloučit její kontakt s organizmem ženy.
Zdroje
https://www.webmd.com
https://www.healthline.com
