Zánět pochvy odborně označujeme jako vaginitidu. Jde o poměrně častou problematiku, kterou řeší gynekologové ve svých ambulancích.
Příčiny: Podobně jako v jiných orgánech i zde mohou být záněty infekční a neinfekční. Z hlediska četnosti výskytu zcela jasně dominují infekční záněty pochvy, které mohou být způsobeny kvasinkami, bakteriemi nebo prvokem známým jako trichomonas vaginalis (pak hovoříme o trichomoniáze). Ke vzniku infekce mohou přispět stavy s lehce oslabenou imunitou, s nedávným užíváním antibiotik, nebo s pohlavním stykem (narušení integrity sliznice sliznice, změny pH v pochvě aj.). Trichomoniázu považujeme přímo za sexuálně přenosnou chorobu, kdy se žena nakazí od muže během styku. Z méně častých sexuálně přenosných chorob lze jmenovat infekce pochvy způsobené kapavkou a chlamydiemi. Jako velmi nebezpečný rizikový faktor vzniku bakteriálních infekcí je cizí těleso v pochvě, může jít například o zapomenutý menstruační tampon.
Z neinfekčních zánětů pochvy lze zmínit tzv. atrofickou vaginitidu, při které dochází po přechodu ke zhoršení kvality sliznice pochvy, která má sklon k zánětům.
Projevy: Záněty pochvy se projevují zejména bolestmi břicha lokalizovanými do podbřišku a gynekologickým výtokem. Výtok při bakteriálních infekcích často zapáchá rybinou, výtok při kvasinkové infekci je bílý a hrudkovitý, výtok u trichomoniázy bývá poměrně hojný a nepříjemně zapáchá. U řady žen bývá přítomno i svědění pochvy a pohlavní styk bývá bolestivý.
Komplikace: Hlavní komplikací infekčních zánětů pochvy je jejich šíření na hlouběji uložené gynekologické orgány s rizikem vzniku pánevních zánětů. U těhotné ženy může šířící se bakteriální infekce pochvy vyvolat předčasný porod, nebo přímo poškodit tkáně plodu.
Diagnostika: Z anamnézy jsou důležité informace o charakteru obtíží a případně o sexuálním životě ženy (nový sexuální partner, rizikový pohlavní styk apod.). Velice důležité je vyptat se na barvu, charakter a případně zápach výtoku, což může být doplněno orientačním změřením pH výtoku. Tato vyšetření mohou ve většině případů pomoci rozlišit jednotlivé typy infekčních zánětů. V případě nejasností lze vzorek výtoku nechat vyšetřit v mikrobiologické laboratoři, prvoci trichomonas vaginalis mohou být spatřeni při vyšetření vzorku výtoku pod mikroskopem.
Léčba: Terapie vcelku pochopitelně závisí na vyvolávající příčině. Bakteriální záněty se léčí pomocí antibiotik a kvasinkové infekce pomocí antimykotik. Trichomoniáza výborně reaguje na antibiotikum metronidazol. Atrofický zánět vaginy lze řešit například pomocí mastí obsahujících estrogeny.
Zdroje
https://www.webmd.com
https://www.mayoclinic.org
