Žloutenka typu D patří mezi virové infekční hepatitidy. Přeloženo do češtiny to znamená, že jde o infekční chorobu způsobenou viry, která se projevuje zánětem jaterní tkáně.
Příčiny: Příčinou je nákaza virem žloutenky typu D (HDV virus). Samostatná virová hepatitida D neexistuje, virus žloutenky D může člověka napadnout pouze v přítomnosti viru žloutenky typu B (HBV). Virus žloutenky D se přenáší tělními tekutinami, tj. pohlavním stykem, sdílením injekcí u nitrožilních narkomanů, nekontrolovanými transfúzemi apod. Relativně často dochází k přenosu z nemocné matky na plod.
Projevy: Po nákaze může přetrvávat bezpříznakové období v délce 1-2 měsíce. V případě, že dojde k současné infekci HBV a HDV, následuje akutní onemocnění, které je spojeno s nevolností, zvracením a nechutenstvím. Žloutenka (tj. žluté zabarvení očního bělma, kůže a sliznic) může a nemusí být přítomna. Pak většinou dochází k uzdravení, nemoc většinou nepřechází do chronického stádia. Horší je situace, kdy nákaza HDV nasedá na již probíhající HBV infekci. V takovém případě dochází ke zhoršení zánětu jater, poměrně rychle může vzniknout cirhóza se všemi komplikacemi a může dojít i k závažnému fulminantnímu průběhu spojenému se selháním jater a smrtí.
Diagnostika: Zajímají nás klinické obtíže pacienta, přítomnost žloutenky a případné rizikové chování (nechráněný pohlavní styk nebo injekční narkomanie apod.). V krevních náběrech najdeme zvýšené jaterní testy. Jasnou diagnózu uděláme sérologicky, kdy prokážeme přítomnost protilátek nebo přímo částí viru v krvi. Má ovšem smysl provádět toto vyšetření pouze u těch pacientů, u kterých jsme prokázali přítomnost viru žloutenky typu B. Tíži postižení jaterní tkáně u chronického zánětu lze zhodnotit ze vzorku získaného jaterní biopsií. Ultrazvuk břicha může ukázat některé změny typické pro cirhózu a ložiska rakoviny jater.
Prevence: Prevencí proti žloutence typu D je logicky vakcína proti žloutence typu B. Nenakazí-li se člověk žloutenkou typu B, nemůže se nakazit ani žloutenkou typu D.
Léčba: Základem léčby chronického průběhu nemoci je léčení žloutenky typu B, asi nejznámějším lékem byl v minulosti tzv. pegylovaný interferon. Dnes již máme k dispozici řadu modernějších a účinnějších antivirotik, která lze kombinovat. U velmi těžkého poškození jater je na zvážení jejich transplantace.
Zdroje
https://www.healthline.com
https://www.medicalnewstoday.com
