Paměť je jednou z důležitých funkcí našeho mozku, jde o uchování vzpomínek na již prožité. Paměť existuje krátkodobá a dlouhodobá, kromě toho rozlišujeme tzv. nedeklarativní a deklarativní paměť. Deklarativní paměť znamená uložení informací, které můžeme ústně snadno předat dále, nedeklarativní paměť zachovává spíše různé pohybové vzorce apod.
Porucha paměti (amnézie) je samozřejmě pro dotyčného nepříjemná a je-li přetrvávající, může ho zcela vyřadit ze společnosti. Vzhledem k tomu, že paměťové informace jsou uloženy v mozku, tak nás nepřekvapí, že většina příčin poruch paměti souvisí s jeho onemocněními.
Příčiny
1. Úrazy – Ke ztrátě krátkodobé paměti většinou dochází po úrazech hlavy a to již třeba po banálním otřesu mozku. Porucha paměti obvykle zahrnuje určitý časový úsek před úrazem a po úrazu.
2. Akutní stresová reakce – Akutní silně zatěžující psychický zážitek může způsobit vymizení krátkodobé paměti, která se tohoto zážitku týká v rámci posttraumatické stresové poruchy. Paměťový záznam může být nicméně ve skutečnosti uchován, aniž k němu má vědomí postiženého přístup. Podvědomí nicméně může informace zpracovávat a to po čase vyvolává různé psychiatrické problémy.
3. Návykové látky – Užití návykových látek může způsobit poruchy krátkodobé paměti, týká se to zejména silnější opilosti alkoholem, po které má člověk na určitou dobu „vokno“ (říká se tomu alkoholové okénko). Dodejme jen, že taková ztráta paměti nevyjímá člověka z trestní odpovědnosti za činy spáchané v opilosti, pokud pil alkohol dobrovolně (výjimkou je vzácná tzv. patická opilost). Ovšem i chronický alkoholizmus vede k poruchám paměti, v tomto případě je důvodem dlouhodobé poškození mozku alkoholem. Těžcí alkoholici mohou trpět tzv. Korsakovovým syndromem, u kterého jsou přítomny opakované poruchy paměti s tou zajímavostí, že postižený si chybějící informace vymýšlí.
4. Léky – Řada léků dokáže vymazat krátkodobou paměť, jsou to například některé léky na spaní, léky proti úzkosti a anestetika (léky sloužící k rychlému uspání používaná při operacích).
5. Elektrický proud – Úrazy elektrickým proudem poměrně často způsobí krátkodobou poruchu paměti, důvodem je opět určitý „reset“ mozkových funkcí. Tohoto „vyresetování“ se jinak využívá v elektrokonvulzivní terapii (elektrošoky), kdy má léčebný elektrický šok za cíl navrácení funkce mozku do normálu, což má využití například u některých depresivních poruch.
6. Neurodegenerativní procesy – Neurodegenerativní nemoci obvykle mimo jiné narušují i tvorbu a uchování paměťových vzorců, důsledky mohou být při kombinaci s rozvojem demence po čase devastující. Příkladem je známá Alzheimerova choroba a méně známá Pickova choroba.
7. Mozkové infekce – Těžší formy neuroinfekcí, tj. meningitid a encefalitid dočasně naruší vědomí nemocného a po úspěšném vyléčení většinou přetrvává amnézie na toto období.
8. Hypoglykémie – Porucha paměti je většinou součástí těžší hypoglykémie. Postižený nemusí být ani v bezvědomí, chová se však většinou zmateně a po probrání si na to nepamatuje.
9. Mozkové mrtvice – Mozkové mrtvice mohou a nemusí způsobit různě závažné poruchy paměti, záleží na jejich konkrétním místě a rozsahu. U těžších mrtvic nicméně dominuje pohybové postižení daného jedince.
Zdroje
https://www.webmd.com
https://www.mayoclinic.org
