Mozek je bohatě prokrvený orgán, ve kterém se nachází hustá síť drobných tepének. Celkově je však krev k mozku přiváděna pouze dvěma páry tepen – dvěma relativně povrchově uloženými společnými krčními tepnami (krkavice či karotidy)* a dvěma hluboko uloženými vertebrálními tepnami, které vstupují k mozku podél páteře.
Společná krkavice se ještě v úrovni krku dělí na vnější a vnitřní krkavici, přičemž z těchto dvou je mozek zásoben prakticky jen větvemi vnitřní karotidy. Více najdete v textu o cévním zásobení mozku. Pro nás je důležité, že níže zmíněné zužování krkavic se může dít na úrovni krkavice společné, krkavice vnitřní, nebo obou.
Příčiny: Krkavice jsou relativně velké tepny a na krku můžeme pohmatem poměrně dobře cítit jejich pulzování. Zužování těchto tepen je relativně časté u starých lidí a je obvykle způsobeno procesem aterosklerózy (ukládání cholesterolu ve stěně cév). Vzácně může být zúžení tepen způsobeno i jinými nemocemi, například některými vaskulitidami.
Projevy: Zužování krkavic nemusí mít dlouho žádné příznaky. Jindy může být spojeno se zhoršením prokrvení mozku v zátěžových situacích, jako je pokles krevního tlaku, dehydratace apod. To se pak u starých lidí projevuje únavou, motáním hlavy, či zmateností. Mnohem nebezpečnější problém je při zúžení krkavice zvýšené riziko ischemické mozkové mrtvice, která může být předcházena tranzitorní ischemickou atakou. V zúžené krkavici se totiž mění tok krve a to je spojeno se zvýšenou tvorbou krevních sraženin. Takto vytvořená sraženina pak může z krkavice vletět do mozku a způsobit mrtvici.
Diagnostika: Relativně snadno lze získat podezření na těsnější zúžení tepen poslechem. přiložíme-li fonendoskop k místu zúžení na krku, můžeme uslyšet šelest způsobený rychlejším tokem krve zúženým úsekem. Přesnou diagnózu umožní ultrazvuk krkavic. Ten nejenže odhalí zúžení, ale přes výpočet rychlosti krve umožní spočítat jeho stupeň. Méně využívaná a invazivnější je angiografie karotid.
Léčba: Jsou dvě možnosti léčby – konzervativní a chirurgická. K rozhodnutí o postupu u konkrétního pacienta je obvykle důležitý názor neurologa, interního lékaře a cévního chirurga. Konzervativně se postupuje spíše u méně závažných zúžení, u zúžení bez klinických projevů, či není-li pacient pro celkový zdravotní stav schopen chirurgického zákroku. Základem léčby jsou léky na ředění krve (spíše slabší protidestičkové léky, jako např. Anopyrin) a pak zejména léky proti ateroskleróze, mezi něž patří léky snižující cholesterol a léky na vysoký tlak. Kombinace těchto léků poměrně významně snižuje riziko vzniku mrtvice.
Chirurgické řešení spočívá v relativně náročném zákroku, při kterém se v zúženém místě odstraňuje vnitřní vrstva stěny tepny. Zákrok má svoje rizika a nelze při něm vyloučit vznik mozkové mrtvice.
Jako méně invazivní řešení se někdy využívá i zavedení stentu do krkavice. Při něm se provede vpich některé ze vzdálenějších tepen. Vzniklým přístupem se tělními tepnami až k cílovému zúžení krkavice zasune balonek, který se nafoukne a zúžené místo rozšíří – tato část zákroku se nazývá angioplastika. Následuje samotný stenting, při němž se do rozšířeného úseku stejným způsobem zasune trubicovitý stent, který udrží tepnu rozšířenou.
Zdroje
https://www.mayoclinic.org
https://www.radiologyinfo.org
